V posledních dnech se zde na Fleru rozpoutala diskuze na téma schválených a neschválených mýdláren a výrobců kosmetiky. Jelikož mi byl na toto téma zaslán následující dotaz, cítím potřebu se k danému tématu vyjádřit podrobněji:

Hezký večer,

ráda bych věděla, jaký vidíte rozdíl v kvalitě mýdel s atestem a bez atestu? Myslíte, že Bruselský atest udělá v mýdle tu správnou kvalitu?

Děkuji za odpověď.

Pokusím se odpovědět objektivně, ale i zodpovědně.

Předně je potřeba si uvědomit, jak mýdlo vzniká. Mýdlo se vyrábí chemickou reakcí, kdy spolu reagují tuk (triacylglycerol) + hydroxid sodný. Dochází k chemické reakci – zmýdelnění a výsledný produkt jsou tři molekuly mýdla + glycerol.

Schválně zde uvádím, že se jedná o chemickou reakci. Během ní se používá i nebezpečná žíravina hydroxid sodný. Výroba mýdla je tedy především chemickou reakcí a ta jako taková patří do rukou proškoleného člověka.

Člověk, který vyrábí mýdla (metodou za studena nebo za tepla), by měl vědět, co vlastně vyrábí a rozumět tomu. K tomu potřebuje buď příslušné vzdělání, ať chemické, farmaceutické, lékařské, potravinářské nebo jiné v podobném oboru nebo zkušenosti, praxi a mnoho stovek hodin samostudia. Někteří certifikovaní výrobci nemají příslušné vzdělání, ale nahradili ho právě stovkami hodin samostudia cizojazyčné literatury, jelikož v češtině je jen velmi málo informací. A dnes již samozřejmě praxí. Když budu tedy mluvit o certifikovaných výrobcích, měli by to být buď lidé s patřičným vzděláním, nebo lidé, kteří si toto vzdělání doplnili sami z vlastní iniciativy. Ale vždy by se mělo jednat o lidi, kteří po chemické stránce vědí, jak mýdlo vzniká a o co se vlastně jedná. Ohromné zkušenosti se samozřejmě získávají praxí. Ve chvíli, kdy vyrábíte tisíce kusů mýdel a používáte profesionální stroje a zařízení, mýdlo již nemícháte v míse, ale v sudu, tím vším získáváte velké zkušenosti. Přidání vzácných másel, olejů, jílů, esencí a dalších přídavných látek je již jen třešnička na dortu, která vylepší vlastnosti mýdla a jeho vzhled.

Vím, že i mezi necertifikovanými výrobci mýdel jsou lidé, kteří poctivým studiem došli na profesionální úroveň, ale v žádném případě nemohu hodnotit necertifikované výrobce plošně, jelikož jich znám osobně velmi málo, na rozdíl od certifikovaných.

Takže moje odpověď na Vaši otázku je následující: Mýdlo bez atestu může být samozřejmě stejně dobré jako mýdlo s atestem. Může být dokonce ještě lepší. Může být vyrobeno z jiných surovin. Také záleží, co od mýdla očekáváte a na jakou pokožku (vlasy) ho chcete použít. Ale velmi záleží na člověku, který mýdlo vyrábí. Na jeho znalostech a zkušenostech. U atestovaného mýdla by se opravdu nemělo stát, že výrobce neví, co vyrábí. U neatestovaného to nikdy a v žádném případě nelze zaručit, pokud takového člověka neznáte osobně.

Výroba mýdla rozhodně nepatří do kuchyně!!! Pokud vyrábí mýdlo výrobce bez schválené provozovny, je nutné, aby svou výrobu prováděl v oddělené místnosti (koutku). Může se jednat o technickou místnost v domě, sklep, garáž, zahradní domek,… Ale opravdu nedokážu pochopit, jak někdo může mýdlo vyrábět doma v kuchyni. Při výrobě mýdla se používá silná žíravina hydroxid sodný. Při manipulaci s touto žíravinou je v každé chemické laboratoři povinnost nosit ochranný oděv, rukavice a brýle. Poleptání hydroxidem sodným není opravdu nic příjemného a v jakékoliv laboratoři, pokud nemáte tyto ochranné pomůcky, tak Vás vedoucí vykáže ven. Mám pocit, že toto je jedna z věcí, kterou si malí výrobci neuvědomují. Že vlastně ohrožují i sami sebe. Zvlášť pokud mají malé děti.

A teď k onomu zakletému „razítku z Bruselu“ nebo přesněji řečeno „Zprávě o bezpečnosti kosmetického přípravku“ podle Nařízení č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Co vůbec tato zpráva obsahuje a k jakému účelu slouží?

Zpráva o bezpečnosti kosmetického přípravku je vypracována osobou s patřičným vzděláním a zkušenostmi. Je rozdělena na dvě části. První část obsahuje informace o kvantitativním a kvalitativním složení přípravku. Tedy informaci o přesném složení. Tím také deklaruje, že pokud bude přípravek vyroben podle tohoto složení, je bezpečný. Dále obsahuje podrobné fyzikální a chemické vlastnosti surovin a stabilitu. Velmi důležitá je informace o mikrobiologické kvalitě a výsledky zátěžového testu. Tyto informace jsou zvláště důležité, pokud výrobek obsahuje vodu nebo je například určen na oční okolí nebo pro děti mladší tří let. Součástí je dále i informace o obalovém materiálu, toxikologický profil látek, nežádoucí účinky a další. V druhé části pak naleznete závěry posouzení, návod k použití a složení, tak, jak má být uvedeno na etiketě.

Důležitou součástí je také údaj o posuzovateli a uvedení jeho kvalifikace včetně kopie dokladu o vzdělání.

Poslední dobou slýchám velmi často názory, že Zpráva o bezpečnosti kosmetického přípravku je jen další „buzerací z Bruselu“, která není výrobcům k ničemu a proč bychom tedy o ni měli žádat, když ji jako výrobce nepotřebujeme, je pro nás příliš nákladná a zákazníkovi kvalitní výrobek nezaručí.

Předně bych chtěla poznamenat, že kosmetické přípravky bylo povinné schvalovat již před uvedením Nařízení č. 1223/2009 v platnost. Tedy již před 11.7.2013. Já sama jsem výrobky schvalovala 2x. Poprvé v roce 2012 ještě podle starého zákona a podruhé na podzim 2013, kdy vešlo v platnost nové nařízení. A zaplatila jsem samozřejmě také 2x. Zprávy o bezpečnosti kosmetického přípravku jsou důležité jak pro spotřebitele, tak i pro výrobce.

Pro spotřebitele je tato zpráva o bezpečnosti výrobku jakousi zárukou, že výrobek samotný a rovněž jeho kvantitativní i kvalitativní složení bylo příslušnými osobami přezkoumáno a schváleno. Pokud je produkt určen pro děti nebo se jedná o bezoplachový produkt jako například deodorant, pak je nezbytné provést zátěžový test na lidských dobrovolnících. Tento test zaručuje, že nedojde k alergické reakci na daný výrobek. Sděluje spotřebiteli, že u daného výrobku nedošlo u exponovaných osob během testu k nežádoucí reakci (erytému, edému, šupinatění). Informace o mikrobiologické kvalitě udávají, zda produkt neobsahuje plísně a kvasinky.

Pro výrobce je pak Zpráva o bezpečnosti kosmetického přípravku jakousi zárukou, že uvádí do oběhu výrobek řádně přezkoumaný a schválený, bez mikrobiologického znečištění, otestovaný na lidských dobrovolnících. Jelikož výrobci byl takovýto produkt řádně schválen, může jej bez obav prodávat. Můžeme tedy říct, že tato zpráva výrobce svým způsobem chrání před případnými spory. Pro výrobce je tedy vlastnictví této zprávy velmi výhodné a ze strany výrobce je naopak nezodpovědné nenechat si tyto zprávy vypracovat, jelikož tímto svým chováním může poškodit především sám sebe, pokud by došlo ke sporu se státními orgány, popřípadě k žalobě ze strany zákazníka. Pokuty v těchto případech dosahují opravdu astronomických částek.

Pokud jste dočetli až sem, pak Vám děkuji za pozornost. Věřím, že uvedené informace pro Vás byly alespoň trochu přínosné a pomohli Vám pochopit, že schvalování kosmetických přípravků nemusí být jen další „buzerací z Bruselu“, ale může se stát i přínosným a pozitivním článkem pro výrobce kosmetiky.