Ahoj,

jmenuji se Alena, přátelé mi říkají Alča, Alenka, Ája :).

Jsem velmi tvrdohlavé, upřímné a jak říká můj přítel i vzpurné stvoření. Moje horší stránky snad vyrovnává pracovitost, učenlivost a láska ke zvířatům a přírodě. Nesnáším nespravedlnost a ubíjí mě bezmocnost.

Jako většina Fléráčků i já ráda tvořím. Nejdříve to začlo v dětství, kdy jsem kreslila a tvořila náramky z korálků. Na střední školu jsem šla na Oděvní, ale několik let jsem byla přesvědčená, že to nebyla absolutně škola pro mě. Na vysokou jsem šla také se zaměřením na textil a to z toho důvodu, že jsem si nechtěla komplikovat život studováním něčeho úplně nového. Teď jsem celkem ráda za praktické zkušenosti z praxe na Oděvní škole a trochu lituji proflákaných let na vysoké, kde jsem upřímně chodila jen na povinná cvičení a co nejvíce se ulívala z přednášek. Kdyby měl člověk ve 20 letech rozum co v 28 letech...

V roce 2013 jsem se stala právoplatnou maminkou. Je to role zodpovědná, někdy těžká a jindy tak moc radostná. Zabírá mi veškerý čas a ten volný čas který mi ze dne/noci zbývá věnuji tvorbě, která mě úplně pohltila, ale to už bych předbíhala... 

Při vysoké jsem se začala věnovat tvorbě bižutérních šperků a tak časem vznikl první můj profil: AŠmejdík . Dlouho jsem zůstávala jen u tvorby bižuterie a občasné výroby náušnic ze stříbrných komponentů a swarovski elements a jen občas si na sebe ušila tričko či oblečení pro dcerku a známé. Z občasného šití se stal velký koníček a já začala přemýšlet nad podnikáním a logem/přezdívkou. Věděla jsem co musí obsahovat (Alena, Verunka a a-ti další) a tak vznikl nápad LaVera. Bohužel jsem zjistila, že můj pro mě geniální, originální nápad, který vystihuje to co má, zas tak originální není a na trhu již je registrovaná značka kosmetiky se jménem Lavera. Po dlouhé úvaze a hraní si s písmenky vznikla nakonec LoVera a dnes již používané spíše Lovera a pod tímto názvem jsem se registrovala nejprve jako kupující a později prodávající na Fléru. Než jsem se pustila do zkušebního podnikání v oblasti textilní výroby, předcházela tomu jedna událost, která mě přiměla, abych do toho šla. Byla to pracovní schůzka s jednou slečnou a jak jsme si tak povídaly a já věděla, že není o moc straší než já a také dokázala z ničeho vybudovat něco, naplnila mě touhou po tom, jít si za tím co chci i kdyby to nevyšlo. Pracovní schůzka nakonec nedopadla dle očekávání, ale pro mě asi lépe dopadnout ani nemohla a tak mám 3 osoby, kterým musím poděkovat za to, že jsem šla do toho neznáma jménem podnikání. Těmi třemi osobami jsou moje dcera Verunka, slečna Hanka a moje mamka, která mě morálně podporuje.

Neměla bych ani zapomenout na poděkování všem mým věrným i nevěrným či budoucím zákazníkům, DÍKY, kterým se stále snažím a vyrábím nové a nové věci.

Všem, kteří jste dočetli až sem a věnovali svůj drahocený (a v dnešní uspěchané době vzácný) čas mému blogu také děkuji a doufám, že se budu moci těšit nashledanou a ne sbohem :).

Pěkný den

Alča (Lovera)