Uvinula jsem pro Vás SKLENĚNOU POHÁDKU O KOBLÍŽKOVI

Hlavní protagonisté jsou vyrobení ze skla a vznikli v mé dílně.

Žili-byli dědeček s babičkou.

Měli chaloupku v malé vísce mezi lesy a loukami.

Jednoho dne poprosil dědeček babičku: "Babičko, usmaž mi koblížek!"

Babička odpověděla: "Ráda, ale není z čeho! Mouka nám už dočista došla!"

Dědeček se zamyslel a pak radil: "Babičko, zameť na sýpce a vymeť zbytky z truhly, však se jí trocha nasbírá!

Babička nametla a naškrabala dvě hrsti mouky a zamísila těsto smetanou, z těsta udělala koblih, ten usmažila na másle a položila na okno vystydnout.

Koblížek pomalu vychládal, ale brzy ho to přestalo bavit, jen tak ležet. Skutálel se z okna na zápraží, ze zápraží na zahradu, ze zahrady na cestu vedoucí kolem chaloupky.

A jak se tak kutálí a kutálí, potká zajíce a ten povídá: "Koblížku, koblížku, já tě sním!"

Koblížek se tuze vylekal a prosil: "Ne, nejez mne zajíčku, zazpívám ti písničku." A než stačil zajíc odpovědět, spustil:

"Já koblížek, koblížek,
po sýpce metený,
po truhlách škrabaný,
smetanou mísený,
na másle smažený,
na okénku chlazený.
Dědečkovi jsem utekl,
babičce jsem utekl,
a tobě, zajíci, taky uteču."

A co nejrychleji se cestou kutálel dál, jen pryč od zajíce! Cesta vedla k lesu, kde přecházela v lesní pěšinu plnou kořenů stromů. Koblížka to vyhazovalo do výšky a on výskal radostí nad tou zábavou. To by si u babičky s dědečkem neužil!
Tu najednou proti němu šedivý vlk: "Koblížku, koblížku, já tě sním!"

 
"Ne, vlku, nejez mě, zazpívám ti písničku." A zpíval:

Já koblížek, koblížek,
po sýpce metený,
po truhlách škrabaný,
smetanou mísený,
na másle smažený,
na okénku chlazený.
Dědečkovi jsem utekl,
babičce jsem utekl,
zajícovi jsem utekl,
a tobě, vlku, taky uteču."

A rychle se odkutálel pryč. A kutálí se lesem dál a proti němu medvěd: "Koblížku, koblížku, já tě sním!"

"Ne, nejez mě medvěde, raději si poslechni moji písničku!" vykřikl koblížek.

"Já koblížek, koblížek,
po sýpce metený,
po truhlách škrabaný,
smetanou mísený,
na másle smažený,
na okénku chlazený.
Dědečkovi jsem utekl,
babičce jsem utekl,
zajícovi jsem utekl,
vlkovi jsem utekl,
a tobě, medvěde, taky uteču."

A kutálel se dál ještě rychleji. Medvěd ho sotva koutkem oka zahlédl. Tu jde proti němu liška.

"Koblížku, jé koblížku, jak jsi pěkňoučký, jak jsi voňavoučký!" To se koblížkovi moc líbilo a tak začal zpívat zase tu svou písničku. Liška poslouchá, poslouchá a pomaloučku, polehoučku se přikrádá ke koblížkovi blíž a blíž.

"Já koblížek, koblížek,
po sýpce metený,
po truhlách škrabaný,
smetanou mísený,
na másle smažený,
na okénku chlazený.
Dědečkovi jsem utekl,
babičce jsem utekl,
zajícovi jsem utekl,
vlkovi jsem utekl,
medvědovi jsem utekl,
a tobě, liško, taky uteču!"

"To je ale krásná písnička, koblížku," povídá liška, "jen škoda, že tak špatně slyším. Už jsem stará. Víš co, sedni si mi na nos a zazpívej mi tu píseň ještě jednou!"
Koblížek měl radost, že se lišce písnička líbí, vyskočil lišce na nos a zazpíval:

"Já koblížek, koblížek....."
A liška CHRAMST! - snědla ho!

No, a to je konec pohádky.

*****

UPOZORNĚNÍ: žádnému z protagonistů této pohádky nebylo ublíženo!