... aneb tak trochu návod, jak si odpočinout a načerpat inspiraci pro své tvoření. Vždyť přeci v přírodě je tak krásně, je tam spousta zajímavých věcí, které tahle čarodějka umí vytvořit a tak trochu její kopírování nikomu nevadí - odkvetlé trávy, pokroucené větve, barevné akcenty, ladné křivky dalekého obzoru. Ale vždyť to určitě znáte.

A jak tohle naše krásné sobotní dopoledne začalo? Na pár týdnů máme doma "na byt" mladou slečnu. A v pátek večer ji navštívil přítel. Povídalo se a povídalo, až přišla řeč na loňskou nadúrodu hub. Letos jsme ještě na houbách nebyli, ale po vydatných deštích by se už snad na oběd něco dalo najít. Všichni jsme se shodli, že po procházce v lese už moc toužíme.Tak aspoň na chvilku vyrazíme, začneme jen tak polehoučku. Ráno jsme si docela pospali - vždyť si přeci chceme udělat opravdu pochodové dopoledne. Před odjezdem manžel naházel do pekárny vše potřebné na jeho výborný chléb, aby byl hotový akorát k prvním houbičkám. Dojeli jsme do nejbližšího lesíka a opravdu to stálo za to. Počasí přímo ukázkové, houbičky zrovna začínaly, náš jezevčík nadšený snad ještě víc, než my. Přivezli jsme první krásné hříbky, pár holubinek a spoustu bedel.

A jeden nápad od nás. Většinou to po úspěšném návratu vypadá tak, že se čistí a čistí a nikoho to nebaví, protože je dlouho do první ochutnávky. My přijedeme domů a jako první očistíme pár vhodných hub na předkrm - bedly nebo holubinky či růžovky. Zabere to opravdu jen pár minut. Kloboučky (lupeny nahoru) hodím na rozpálený olej, posypu trochu drceným kmínem a maličko popráším sušeným česnekem (ten tam být nemusí, ale je to s ním dobré) a prudce osmažím z jedné a potom z druhé strany, potom teprve hotové osolím (jinak by se houby rozmáčely a nebyly by křupavé). A stejně tomu bylo i dnes. Chleba se dopekl zároveň s prvními smaženkami a byla to pochoutka.  Po tak skvělé pochoutce byla i větší chuť na čištění ostatních. A v pohodě jsme stihli i oběd - řízky z bedel, brambory a okurkový salát.

Na zítřejší oběd ještě zbylo to nejlepší - mladé dubové hříbečky a ty nejvybranější holubinky. Skončí jako součást našich oblíbených měšců. Že neznáte recept? Je to rychlé, lehké a výborné. Připravím si čtverce alobalu a důkladně je potřu olejem. Doprostřed dám hromádku pokrájených hub, posypu drceným kmínem. Na houby pár plátků mladé cukety, pokrájenou šunku nebo kousek měkkého salámu, pár kousků červených a žlutých paprik, několik plátků rajčete, pár koleček póru a trochu posolím, případně popepřím a někdy přidám i nějaké bylinky (solím a kořením opravdu jen trochu, aby si vše zachovalo tu správnou chuť). Na to plátek sýru, oříšek másla a alobal nahoře důkladně uzavřu. Dám na plech do trouby a peču asi půl hodinky. Každý si na talíři otevře svůj balíček. Možná si ani nedovedete představit, jaká to je vůně. A nejen vůně. Všechno je krásně šťavnaté a lahodné. K téhle pochoutce se samozřejmě mohou dávat jako příloha různě upravené brambory. Snad ale nejlepší je to s čerstvým domácím chlebem, kterým můžete nakonec celý alobal vytřít, aby nepřišla nazmar ani kapička. Vyzkoušejte a uvidíte!