Začátkem prosince kolem nás doslova prolétlo srdcové šílenství. Helge si vzpomněla na jednu Mufinčinu krásu nesmírnou, vykouzlila další nádheru a zafungovalo to jako řetězová reakce. Jednoduše kdo měl ruce, vyráběl srdcata (ano, mně se to netýká, moje srdíčka v první várce nenajdete... já ruce potřebovala k balení objednávek :D). Jak se pomalu začly scházet fotky všech výtvorů, bylo mi najednou líto, že jsem se nezúčastnila. Holky už ale měly hotovo a já jsem nechtěla být brzda, takže jsem to nechala plavat... Ne nadlouho...

Chvilku před Vánocemi si u mě objednávala nějaké nezbytnosti Lucka... Hm, stále stejná adresa - ke kamarádce Laďce, která se postará o to, aby balíček dorazil až k Lucce na její nemocniční pokoj. Tak nějak jsem doufala, že Lucka bude alespoň na Vánoce doma, ale evidentně se nezadařilo. Najednou mi bylo smutno. Představila jsem si, jaké to asi je, být na Vánoce sama, nemít stromeček s blikajícími světýlky, bez smaženého kapra u slavnostně prostřeného stolu. Přemýšlela jsem, jestli neexistuje alespoň nějaká možnost, jak Lucce ten vánoční čas zpříjemnit...

A pak to přišlo... vždyť od čeho jsou kamarádi :-) Rychle jsem svůj nápad napsala několika hoplkám a ani jedna neodmítla, přestože jsem jim dala šibeniční termín. Upřímně - nic jiného jsem ani nečekala, je na ně spoleh! Ráda bych tímto poděkovala Tapevě, Ireně, Pampelíně, Helge, Ael, Bourkovi, Myšlence, Kloksijde, Astale, Vonver a Iloně. A vám ostatním, kterým jsem napsat nestihla, se omlouvám.

Teď už se můžete pokochat i vy - tuto úžasnou sbírku našla Lucka v jednom z vánočních balíčků.