Stromy. Jedno krátké slůvko znamenající velké množství variant.

O stromy se zajímám a se stromy pracuji, snažím se jim porozumět, naslouchám jim a pozoruji jejich chování a projevy. Používám jejich dřevo v pokoře a úctě k nim. Málo lidí si uvědomuje, že stromy na naší planetě byly dlouho před námi a v klidu tu budou existovat i bez nás - my bez nich však ne.

Snažím se z jejich dřeva něco vytvořit, dát mu druhý život a způsob využití. Myslím, že je to vždy o něco lepší než je hodit do kamen jako topivo.

Čas od času, dělám besedy o stromech a jejich dřevu. Návštěvníci si zde mohou osahat i očichat různé druhy dřev, poznat jejich strukturu, váhu i kresbu.

Jednou jsem se ptal, jaká je největší živá bytost na naší planetě. Padali názory jako slon, yety, příšera z bažin, bizon, anakonda, tchýně atd... . Že je to strom - neodpověděl nikdo.

Snažím se to, okolo čeho denně chodíte, na co denně koukáte a jehož dřevo denně používáte trošku více přiblížit lidem i s trošku jiných úhlu a souvislostí než doposud znáte. Někdo odchází po besedě potěšen, obohacen a s úsměvem na tváři.

Někdo se tváří poněkud vyjeveně.

Jsem potěšen, když se pak lidé podívají na stromy okolo nás trošku jinýma očima a třeba se i na malou chvíli zamyslí.

Takže jak je to vlastně se stromy? Ve zkratce se dá říct, že potřebují tři věci, trochu půdy, vodu a světlo. Některým druhům stačí opravdu strašně málo a jsou spokojeny v bahně, na skále nebo třeba profitují i ve staré zdi. Je, ale jasné, že meruňka, která roste v bahně moc velkou úrodu mít nebude. Každý strom chce svoje. No a jak to mají s myšlením. Většina lidí má mozek v hlavě. Někdo v kalhotách a někdo ho nemá vůbec. Strom má svoje mozkové centrum v kořenovém systému. Odtud řídí, aby se vše potřebné dostalo i k tomu nejmenšímu lístku nebo jehličí, také rozhoduje, kam se mají přednostně dostat živiny, jak se má řídit růst, třeba vůči straně odkud nejčastěji fouká, kdy bude shazovat listí, kam poslat živiny v případě zranění, atd, atd... . Hodně lidí nadává na kůrovce - on je, ale tak trošku doktor. Za normálních podmínek napadá pouze nemocné a nějak poškozené stromy. V takovémto případě smrk kůrovce lechce zasmolí a je po problému. Když je, ale kůrovci příznivý rok a on zaútočí v bojové jednotce několika tisíců i desetitisíců, strom na to už sám nestačí a je zle.

Těžko někdo spočítá kolik ovoce díky stromům člověk za svůj život sní. Kolik do sebe dostane vitamínů a jak jsou mu prospěšné. Co všechno se dá získat z jejich listů, kůry, plodů, květů, humusu.... . Namátkou -  my děláme skvělou smrkovici, slivovici, ořechovici, víno z divokého jeřábu, šípkový, bezový, lipový, smrkový, březový sirup, s kaštany pereme, bezové listy používáme proti mouchám, bukové do salátu, s olšovými se dá barvit, některou kůru používám na stahování ran, jiné listy hojí dásně. Použití je opravdu obrovské.

Co tedy vlastně ten strom, o kterém tady pořád kecám, dělá?

Dominují a dotváří naši krajinu, lahodí našemu oku i duši, slouží jako body poutníkům i k orientaci, pozorují nás, někdy se diví, někdy usmívají, někdy žasnou, ale pro nezasvěcené mlčí. Dále čistí a filtruje, vytváří kyslík, zadržuje vodu, drží vlhkost, působí proti bořivému větru, vytváří živiny, díky němu mohou existovat ptáci, kterým tvoří útočiště i ochranu, vyvádí zde svá mláďata, živí se jeho plody a také rozšiřují jeho semena. Díky nim profituje hmyz i houby i divoká zvěř. Z listů i jehličí se vytváří kvalitní humus obohacující půdu. Poskytuje stín a chládek lidem i zvířatům. Díky tomu, že se strom uchytí na nějakém místě, vytváří podmínky pro další osídlení ostatním stromům, keřům i bylinám. Třeba olše dokáže za několik desítek let vysušit i docela dost kvalitní močál. Stromy zpevňují a chrání okolí cest. Také zpevňují hráze rybníků a okolí potoků i řek. Místa, kde rostou, slouží k procházkám, hrám, meditaci, relaxaci, očistě naší duše i těla. Vyrábí se z nich léky klasické i homeopatika, sirupy, alkohol i lahodné pití k denní spotřebě. Dále krémy, šampony, kůra slouží třeba k osolení pokrmů, k zábalům, některá je projímavá ... . Je toho spousty a spousty.

Vědci z jedné Švýcarské univerzity spočítali, že jediný strom za svůj život je schopen vytvořit, vyprodukovat a uchránit hodnoty v ceně okolo 500 000 švýcarských franků.

To by pro začátek stačilo, takže děkuji všem, kdo dočetl, až sem a něco mu to dalo. Komu to nedalo nic - omlouvám se, asi jste naladěni na trošku jinou frekvenci - druhý díl už nečtěte. Pro ostatní zase někdy o kráse a zvláštnostech stromů. Třeba i o tom proč má dub takový tvar listů a které dřevo mě nejvíc voní.

Protože většina lidí čte v noci a předpokládám, že jste dočetli přeji Vám příjemnou noc, sladké sny a krásné ráno. V případě, že jsem se netrefil do Vašeho bioritmu přeji Vám to co si přejete Vy.  Zhasněte a běžte spát, sousedi se diví, proč ještě svítíte.

                                                        ATELIER MEZI KOPCI