Náhrdelník, který schovávám nejmíň dvacet let. Dělala jsem ho bez jakékoli znalosti technik drátování. Vlastně jsem ani nevěděla, že nějaká taková technika existuje. Prostě jsem objevila měděný lakovaný drát, který můj bratr vykuchal z nějakého starého rádia. Kamínky jsem pečlivě vybírala z pískoviště kousek od naší zahrady. Háček, který do té doby pomáhal vytvořit jen textilní výtvory, mi posloužil k vytvoření drátěného řetízku.

 

Dnes už náhrdelník není kompletní, chybí jeden kamínek a háčkovaný řetízek už také není celý. Je to moje památka na jedny krásné dětské prázdniny (bylo mi asi 12 let)...