Žijeme v tak rychlé době, že ten kdo jen trochu zpomalí, či se trochu odlišuje bývá tempem doby semlet. Na podvědomí člověka útočí reklamy, slogany, nadbytek zboží i informací. Zde na Fleru lze napsat sdělení do novinky a musí se vejít do 200 znaků. Jak vtěsnat do pár slov obsah pocitu, kousek duše, příběh, jak se tedy odlišit? A nejen proto vznikl tento blog.

Ráda bych těm, kteří se k mým řádkům dostanou, sdělila, že každý můj obraz je mou součástí. Některé kombinace barev mě uklidňují, k některým námětům se ráda vracím, někdy plátno musím odložit, nepovedené vyhodit, někdy mám lepší den, jindy horší. Do mé práce se odráží nálada, počasí, naděje, i potřeba zjednodušit si svět. Chuť projít se mezi domky, hledat rozsvícená okna, schovat se do obrazu, vypovídat se do něj, vykřičet, vyzpívat.. Pracuji 7 dní v týdnu, protože to neumím jinak.

Nemaluji však za každou cenu. Maluji proto, že mi to dává smysl, protože malování z hloubky duše miluji a také proto, že musím cosi ze sebe vymalovat ven.

Letos jsem nebyla na žádné dovolené. Neměla jsem potřebu dobrodružství ani cestování. A když jsem pak po dovolené toužila, nedovolilo to zdraví. Nemáme auto, nejezdíme ani do supermarketů. Na pár metrech čtverečních pole vidím někdy celý svět, množství zvuků, druhů květin, vůni hlíny.  Žiji svět uvnitř sebe, eliminuji okolní vjemy, novoty, změny.

  

Jedna výjimka pro příklad, která potvrzuje pravidlo. Přeci jen jsem se jednou letos vydala do takového toho velkého nákupního centra Když jsem rozpípala při vstupu ochranný panel v prvním obchodě, považovala jsem to za náhodu já i ochranka, která mě při výstupu prohlížela. Až v čtvrtém obchodě na to kápli. Zda prý nemám na sobě něco nového, může tam být zapomenutý ochranný štítek. A jelikož jsem asi 4 roky nebyla nikde v žádném obchodě, kde mají tyto bezpečností brány, pípal to můj starý kabát s neodstřiženým štítkem. I takovou to zkušeností si člověk uvědomí jak čas letí. A jeho rychlost je spravedlivá pro všechny, i když zdánlivě klame. A třeba mně 4 roky bez velkého nákupního centra připadaly normální. Pro mnohé nepředstavitelné.

Všude slevy, až 80%, až 90% a snad každý už ví, že by jako špendlík v kupce sena hledal, a třeba i našel pár věcí s tak velkou slevou. Třeba stará vhs kazeta, nebo kbelík bez dna, utěrka co nesaje.

Přijde mi naprosto proti srsti vystavit nepovedenou čmáranici, a napsat až 90% slevy, a onu čmáranici prodávat za 10% ceny původní.

Nejsem super ani hyper /market/, vše co ode mě k vám putuje mnohokrát držím v ruce, dělám náčrt, maluji, fixuji, fotím, vystavuji, přemýšlím o ději na plátně, žiji tempem rozfoukaných klasů obilí, vlasů ve větru, dýchám vůni kapradí, a temný les. V reálu tahám kartonové krabice v podpaží, řežu je na obdélníky, do kterých obaluji své obrazy. Kdo z vás můj obraz rozbaloval, ví že opravdu pečlivě plátno ukryji a někdy to bývá fuška jej rozbalit. Fakturu vystavím s pomocí Boží a Fleru jedním ťuknutím a nemusím být účetní.

Mám potřebu vám sdělit, že mě mrzí, nemohu-li včas odepsat na vaše dotazy, či vám vyhovět, nebo výjimečně nepřijmout zakázku, která mi nejde pod ruku. Ale maluji co cítím, co potřebuji, bez určité volnosti štětců by vyjádření se bylo ploché.

Chci dávat originalitu a poctivou ruční práci. A záleží mi na tom, aby tomu tak 100% bylo.

Všem vám, kteří máte odvahu být trochu jiní, nezapadnout do stejnokroje, všem vám, kteří hledáte a věříte vzdávám hold a smekám, jelikož někdy na vlastní kůži vím, že jít mimo proud trvá a často může bolet. Všem snílkům, podivínům, zapáleným vědcům, všem jedinečným tvůrcům fandím.

Všem přeji mnoho zdraví v celém novém roce. A ať vaše sny a múzy vás neopouští.