Celé dětství jsme trávili ve společnosti pana Nohavici, zněl všude kolem nás a jeho písně dodnes milujeme. Když jsme vytvořili tuto malou kolekci náušnic a přemýšleli jak je pojmenovat, inspirace přišla ihned. Při pohledu na krásně oranžový korálěk z mramoru mi v hlavě začala znít píseň Zatanči a další písně na sebe nenechaly dlouho čekat...
...Spatřil jsem kometu oblohou letěla
chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela
zmizela jako laň u lesa v remízku
v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků..
... Ještě hoří oheň a praská dřevo
ale už je čas jít spát
tamhle za kopcem je Sarajevo
tam budeme se zítra ráno brát...
...Ruce položil jsem na tvá ňadra která ve tmě svítí
měsíc ozářil ti tvář
tvoje jemně rozechvělé tělo mě chytá do svých sítí
jako rybu rybář
Planu...
...Zatanči jako se okolo ohně tančí
zatanči jako na vodě loď
zatanči jako to slunce mezi pomeranči
zatanči a pak ke mně pojď...
...Můj darmoděj
vagabund osudů a lásek
jenž prochází všemi sny
ale dnům vyhýbá se
můj Dramoděj krásné zlo
jed má pod jazykem
když prodává po domech jehly se slovníkem...
...Novorozeně
nic neví o jméně
a nezná důvody
prostě se jednou narodí...






