Snažil se do koflíku sesbírat na chodník rozsypaný popcorn, zatímco ona po něm metala hromy blesky a utírala slzičky načančané princezně s plyšovou opičkou v náruči. "Kráva," zaznělo na její adresu z hloučku svalnatých kerkovaných mladíků mířících k pavilonu hrochů. "Věděla jsi?" odvedl manžel mou pozornost od blonďaté Xantipy k ceduli, na které stálo, že hňup je... kastrovaný kozel! Tohle jsem fakt netušila. A ječící sexbomba naproti asi také ne :)

Cestou k výběhu slonů jsem přemýšlela, kolik zvířat zdomácnělo v naší mluvě:

"Mamíí, Mates se po mně opičí!"

"Smrdíš jako cap!"

"Ty vole, já ten test udělal!"

"Ta Jiřina je ale husa! Ona mu všechno vyslepičila, chápeš to?"

"Pepa je ale kanec!"

"Koukej na tu kočku v těch růžových kraťasech!" 

"Ty jsi ale prase!!"

Nechováme se přitom někdy jako sloni v porcelánu? 

Tak toto je hustý! 

Mé milované žirafy rozptýlily chmury v mé hlavě...

Před dvaceti lety jsem kojení musela zvládat v mnohem sparťanštějších podmínkách, ale alespoň máme na co vzpomínat ;) Takových vymožeností a kojených děti ubývá...

Toto vykouzlilo úsměv na tváři...

A tohle zanechá stopu na duši...

Ostravská ZOO opět nezklamala. Doporučuji. I tu točenou zmrzlinu na parkovišti :)