Dnes jenom velice, velice krátce. Částečně se mi totiž vyřešilo dilema, které se objevuje vždy, když beru do ruky svůj nejoblíbenější materiál - hedvábí.

Jak známo, hedvábné vlákno se získává z kokonů motýla bource morušového. Kokony se sesbírají, larvy uvnitř usmrtí teplem... a to je fakt, který mi vždy potěšení z tohoto ušlechtilého materiálu výrazně kazil.

Takhle to většinou vypadá. Ale nedávno se mi podařilo sehnat (on to vlastně takový problém není, jen vědět, co vlastně sháním) hedvábí, které se označuje jako "vegetariánské". Kokony se v tomto případě sbírají až po té, co omladina úspěšně dokončí přeměnu a svůj kokon opustí... a to půvabně zdevastovaný. Jestli se nemýlím, označení "divoké" hedvábí patří právě jemu. Najdeme ho také pod názvem tussah.

A to je ono. Nádhera... Tussahové hedvábí má krásně zlatavou barvu a působí opravdu divokým a neučesaným dojmem. 

Stejně jako nejsem úplným vegetariánem, protože si občas dám rybu, tak se asi toho "běžného" hedvábí nevzdám... ale už vím, čemu dám vždy rozhodně přednost. 

...Mimochodem - chov bource není prý nijak náročný....