Bylo by fér, to tady napsat, no ne?
Takže jak ono to celé bylo...
Víte, jak jsem to tu založila. Víte jak jsem prvně fotila (a to zdaleka nevíte úplně všechno!). Ale stoprocentně ještě nevíte, jaký byl ten úplně nejprvnější vopravdicky flérovej den, když jsem vložila první artikl prodejní a pak strávila zbytek dne klasicky jako každý jiný a před večeří, když si chvilku děti hrály, jsem se přišla mrknout.

No jéjé, vy jste kouzelní.
A večer jsem šla děti uložit do postýlky, a byly to hodní kulíšci, usnuly jak špalíčci a nechaly si něco krásnýho zdát a mne pracovat. A pak taky mrknout sem, co se tu událo.

Vážně jsem měla trochu malou dušinku. Přece jen, člověk si myslí, že udělá něco, co by mohlo zaujmout, ale neví, prostě neví - dokud s tou svojí, né vždy dokonalou kůží, nevyleze na světlo denní, a že ho teď mnoho není... je možná moje štěstí, ale dala bych si pěstí... za tyhle nejistý představy, zkrátka mne dostaly - potvory.

Ale ne Vás. Devět, slovy 9, srdíček jsem dostala za to dnešní odpoledne a večer.
Zchytala jsem hnedle jeden Mlsnej Flerbox - velmi chutná záležitost u Alabastry.
Získala tři mlsné (mrknutí) nadšence, a někteří mi napsali i uvítací komentáře.
Tomu říkám dobrej rozjezd (mrknutí)

Vopravdickej dík Vám všem...