Mám kamarádku Elišku, na kterou se mohu kdykoli obrátit a vždycky má nějakou jednoduchou a funkční radu. Třeba tuhle.  Taky mi poradila, jak se bránit před hněvem. Stačí namalovat srdce a do něj vepsat jméno člověka, který v nás ten hněv vyvolává. A vybarvovat a zdobit a hezky si užívat tvoření a představy, jak dotyčnému odpouštíme. Do obrázku můžeme i psát (pochopitelně nikoli „Ať tě vezme čert, zmetku“, ale třeba „Jsem svobodná a nad věcí, Odpouštím ti, Je mi dobře“… Prostě nic negativního, ani vcelku nevinné „Už se nezlobím“, protože podvědomí prý nezná zápor a chytne se jen toho zlobení).

Mám doma už dvě taková pěkně vymalovaná srdce, na několika místech prodřená vzteklým čmáráním, jedno dokonce přeškrtané a znovu přemalované. Začátek tvoření obrázku je těžký a emoce kolem náročné. Ale nakonec z toho vyjde něco hezkého a člověku se uleví, protože hněv nikomu neprospívá. A pokud ho potlačujeme, tak škodí ještě více. Ale díky srdcím mě možná ještě neranila mrtvice, protože – ač se to nezdá, jsem dost vzteklá.

Tyhle ezopraktiky mi skvěle fungují, i když to mám s ezoteriky všelijaké. Připomínám nafintěnou dámu s encyklopedií pod paží, která nedůvěřivě smáčí paleček v rybníce. Dokud nebudu znát latinsky poslední rákosí a broučka, tak do něj nevlezu, a možná ani potom, protože, kdo ví, co je na dně, kam nevidím.

Eliška je výjimka, mám  ji naštěstí zařazenou ve škatulce „civilní ezo“. Je s ní legrace, nic lidského jí není cizí, nikomu nic nevnucuje, je na každém, co si z jejího povídání nebo seminářů vezme. Prostě úplně normální holka (až na to, že z mého pohledu zcela abnormálně rozumí minerálům), které bych moc přála, aby mohla v Liberci otevřít vlastní centrum. Tam budou lidi moci trávit volný čas, hrát deskové hry, zkoušet si sami něco vytvořit, cvičit, chodit na masáže, na čaj, kávu… prostě vypadnout z domova a od počítačů. Myslím, že tohle po tom podivném roce potřebujeme ze všeho nejvíc, setkávat se, radovat se, hrát si, tvořit a navzájem se obohacovat tím, co umíme. A také dávat práci šikovným lidem.

Na Hithitu má Kousek Slunce ještě týden na to, aby se ukázalo, zda letos na jaře opravdu vyjde. Tak bych ráda, abyste o tom věděli, třeba tenhle odvážný plán někoho osloví a Liberečáci se budou brzy moci ve slunečních paprscích ohřát.

A jako dobré znamení přišla nominace Jsme v jednotě s nekonečným sluncem. Náhoda?