Naše Silvestry jsou poklidné a slavení Nového roku neprožíváme nijak bujaře. Poslední den ve starém roce je pro mě spíš příležitostí udělat si radost a ocenit se za to, co bylo v roce minulém. Baví mě dělat z jinak obyčejného dne neobyčejný drobnostmi, na které pak celý další rok vzpomínám.

A nemusí to být nic velkého - je to třeba jen dlouhá několikakilometrová procházka, na kterou si jindy nevyšetříme čas nebo společné čtení knížky. Taky to pro mě bývá chvíle se sklenkou dobrého vína a nějakou dobrotou, kterou si schovávám na sváteční chvíle.

Letos v předvánočním čase jsem uvařila marmeládu, která bude naším společníkem o letošním Silvestru. Marmeláda z plodů opuncie, který jsme ochutnali poprvé v životě, z krajů, jež mám nesmírně ráda a kde jsem letos strávila nádherných pár dnů a kam se určitě brzy zase vrátím. Je to marmeláda, ve které je schováno 101 vzpomínek, slunce, země a moře.

Mám jich tu celkem 13. Jednu pro nás a 12 dalších pro ty z vás, co s námi chtějí být na Silvestra ve „spojení“. Představuji si, že vytvoříme jakousi neviditelnou síť, díky tomu, že ji budeme mlsat všichni zároveň. 

Ke každé skleničce také napíšu osobní přání do Nového roku a přibalím malý dárek navíc.

Protože máme málo času a balíčky musím odeslat již tento čtvrtek, abyste všichni měli své skleničky v sobotu u sebe, použijte prosím platbu kartou či dobírkou. Objednávky uzavírám ve středu večer a už teď se těším na všechny z VÁS, kteří budou na Silvestra s NÁMI.

Přejeme vám všem výjimečné zbývající dny roku letošního a neobyčejné dny roku nadcházejícího.

Monika a kluci