V dnešním rychle se měnícím světě, kde technika a digitalizace ovládají naše každodenní životy, se stále častěji setkáváme s fenoménem, který nabývá na intenzitě. Workoholismus. Tento termín, ačkoliv už v posledních desetiletích rezonuje v odborných kruzích i v mediálním prostoru, stále vyvolává řadu otázek a často je mylně chápán jako pouhá „vášeň pro práci“. V realitě však workoholismus představuje daleko složitější problém, který může mít devastující dopady na naše fyzické i psychické zdraví, rodinné vztahy a celkovou kvalitu života.
Pro mnohé z nás je práce důležitým aspektem naší identity. Přináší nám pocit úspěchu, seberealizace a sociálního uznání. Zároveň však může být zdrojem stresu a napětí, pokud překročíme hranice zdravého pracovního nasazení. Jak poznat, kdy se zdravá pracovní morálka mění v destruktivní závislost ? Jaké jsou varovné signály, které by nás měly přimět k zamyšlení nad naším vztahem k práci ?  Pojďme společně prozkoumat, co všechno workoholismus obnáší a jak se mu můžeme postavit čelem. Může to být cesta za poznáním sebe sama a hledáním způsobů, jak si udržet zdravý a harmonický život, ve kterém bude práce jen jednou z mnoha radostí, nikoli jediným smyslem existence.

"Lidé jsou v dnešním světě rozptýleni, protože se snaží spojit práci s osobním životem, místo aby obě oblasti oddělili ..."

V České republice se pojem  začal používat po revoluci, v devadesátych letech s rozmachem soukromého podnikání a zaváděním tržních principů. Pojem workoholismus však zavedl v 70. letech americký psycholog Oates. Ten definoval lidi, jejichž potřeba pracovat je natolik přehnaná, že může představovat nebezpečí pro jejich zdraví, osobní štěstí, mezilidské vztahy a společenské fungování. Workoholismus je definován jako jistý nátlak, nebo nekontrolovatelná potřeba neustále pracovat. Klíčovými komponenty tvořícími workoholismus jsou pocit nutnosti pracovat kvůli vnitřním tlakům, neustálé myšlenky na práci a práce nad rámec toho, co se očekává.

Workoholismus se také označuje jako tendence pracovat nadměrně tvrdě. Vyznačuje se posedlostí prací a neochotou odpoutat se od práce. Workoholici mají nesmírně silnou touhu dosáhnout, a proto nejsou schopni odolat nutkavé práci. K dosažení úspěchu vydávají workoholici spoustu energie, ale bez dostatečného zotavení. V pracovní praxi se však můžeme setkat s různými charakteristickými rysy, které nejsou typickým modelem charakterizující workoholika, neboť se jedná o subjektivní typologii každého člověka.

Workoholik není vždy člověk, kterého pracovat jen baví. Není to ani člověk s velkou hypotékou, kterou musí splatit a musí pracovat od nevidím do nevidím. Workoholik své práci propadl, nezná odpočinek, i kdyby si odpočinout mohl S prací se obrazně oženil, myslí jen na svou práci, nic jiného ho nezajímá a o ničem jiném nemluví. Nezdravý životní styl, dřina bez odpočinku mu přináší zdravotní problémy. Nejúčastněji bývají workoholismem postiženi muži, což samozřejmě nevylučuje výskyt workoholismu iu žen.

Norští vědci z Katedry psychosociálních věd na univerzitě v Bergenu identifikovali specifické příznaky charakteristické pro workoholiky. Studie dospěla k závěru, že asi 10% průměrné populace jsou workoholici. Lidé identifikovaní jako workoholici se často umístili na vysokých příčkách z hlediska těchto tří osobnostních vlastností. Konkrétně „ochota“ workoholici jsou pravděpodobně altruističtí, poddajní a skromní. Dále „neuróza“ workoholici bývají nervózní, nepřátelští a impulzivní. „Intelekt“, protože workoholici jsou obecně vynalézaví a zaměření na činnost.

Dnešní moderní svět dodává konceptu pracovní závislosti nový rozměr. Technologie jako například chytré telefony, notebooky a tablety poskytuje příležitosti pracovat odkudkoli a kdykoli a pro některé lidi, to znamená pracovat neustále. Workoholici mohou používat přepracování jako únik od osobních problémů, workoholismus může také poškodit vztahy a fyzické a duševní zdraví. Závislost na práci je běžnější u žen a lidí, kteří se označují za perfekcionisty.

"Nikdy nedovolte, aby práce převzala vaše životní štěstí … 

Workoholismus je komplexní a mnohovrstevný problém, který zasahuje do různých aspektů našeho života. Jak jsme si v průběhu tohoto článku ukázali, příčiny workoholismu mohou být rozmanité – od tlaků v pracovním prostředí přes hluboko zakořeněné touhy po uznání až po neschopnost oddělit profesní a osobní sféru. V důsledku toho může workoholismus vést k vážným zdravotním komplikacím, narušení mezilidských vztahů a celkovému pocitu vyhoření.

Nicméně naštěstí existují cesty, jak se s tímto fenoménem vyrovnat. Prvním krokem k uzdravení je uvědomění si problému a jeho přijetí. Jakmile si dokážeme přiznat, že nadměrná práce nás nevede k štěstí, ale naopak nás ochuzuje o radosti každodenního života, můžeme začít hledat způsoby, jak nalézt rovnováhu.

Zavedení zdravých pracovních hranic, pravidelný odpočinek a čas strávený v kvalitních vztazích s rodinou a přáteli jsou klíčovými prvky pro dosažení duševního zdraví i emocionálního zdraví. Je důležité přehodnotit své priority a uvědomit si, co nám přináší skutečnou radost a naplnění. Work-life balance není pouze modne slovo; je to životní strategie, která nám pomůže udržet si v těžkých obdobích jasný směr a vizi.

Pokud se cítíte ztraceni ve víru povinností a stresu spojeného s prací, nezapomínejte, že hledání pomoci není známkou slabosti, ale naopak odhodlání a síly. Mnohdy může být užitečné obrátit se na odborníka, který vám pomůže porozumět vašim emocím, nastavit cíle a vytvořit plán, jak zpracovat své návyky.

Na závěr bych rád zdůraznil, že cesta k vyrovnanosti je individuální a může zahrnovat různé přístupy a techniky. Není to jednoduchý proces, ale investice do vlastního zdraví a štěstí se rozhodně vyplatí. Každý z nás má právo žít život, ve kterém práce slouží jako nástroj k naplnění našich snů a tužeb, nikoli jako vězení, z něhož nelze uniknout. Jsem přesvědčen, že změna je možná, ať už se nacházíte kdekoliv na této cestě. Věřme v sílu osobní transformace a snažme se najít cestu, kde se práce a osobní život doplňují ? Marek Horňanský psycholog

Psycholog Marek Horňansky se dlouhodobě věnuje poradenské a terapeutické praxi, psychologickému vzdělávání a projektům podporujícím duševní zdraví doma i v zahraničí. Článek vznikl jako výsledek odborného studia, zkušeností a analýzy literatury s cílem poskytnout čtenářům srozumitelný a hodnotný pohled na danou problematiku. V případě dotazů, zpětné vazby nebo zájmu o další informace můžete autora kontaktovat online:  psycholog.hornansky@gmail.com     Odborné zdroje: Russell, J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook (Cambridge University Press, 2022, ISBN 1009152483)    Nolen-Hoeksema, S. Atkinson and Hilgard’s Introduction to Psychology (2014, ISBN 1408044102)   Geiser, J. Lehrbuch Allgemeine Psychologie (Outlook Verlag, 2024, ISBN 3368659308)