Poslední dobou mám pocit, že čas běží neskutečně rychle. Ještě nedávno jsem uvažovala, jestli se přihlásit na fler, jestli dokážu něco tak hezkého jako místní šperkařky. O chvíli později jsem byla smutná z problémů z úřady. Po další chvíli jsem měla vyřízený živnosťák, registraci na puncáku a doma hromádku stříbra a kamenů ze zahraničí. Vlastně ani nevím, jak se to všechno stalo :)

Původně jsem chtěla pracovat se stříbrem abych posunula svoje výtvory drátované technikou wire-wrapping na vyšší level. Vzorem mi byla a stále je hlavně polská designerka Monika Laskowská, ale i další zahraniční tvůrkyně. A tak vznikly první kousky z kolekce Rhapsodies.

Od drátování je však třeba si občas odpočinout a ne všechny minerály se hodí k wire-wrappingu. Bála jsem se, že stříbrné věci se nebudou prodávat, tak jsem chvíli ještě kombinovala kamínky s běžným kovem, ale pak se to nějak samo posunulo ke stříbru. Aktuálně si už ani nevzpomínám, kdy jsem naposled vytáhla krabici se skleněnými korálky a obyčejnými komponenty.

Moje tvorba vypadá tak, že si vlezu na postel a vysypu si z pytlíku všechny stříbrné komponenty z Bali co mám, a dráty apod. Na druhou hromádku vysypu všechny kamínky. Pak se v tom nějaký čas (30 minut až 3 hodiny) hrabu a vybírám, co se k čemu nejlépe hodí. Každou chvilku běhám za přítelem, jestli je lepší tenhle kamínek s tímhle nebo támhletím. Obvykle neporadí :) ale zatím má trpělivost.

Pak zbytek dne fotím a upravuju fotky. A trávím čas na fleru. Nahrávám novinky a mám radost z reakcí. Přítel mi vytkne, že jsem to dala levně. Já tvrdím, že je to drahé :) Když se pak výrobek prodá, mám radost, že si můžu koupit další kameny. Bojím se, že místo abych měla zisk z podnikání, tak se brzo utopím v kamínkách :) i když to by nebylo tak zlé ;)

Dovolím si tu udělat malou galerii mých jednodušších stříbrných kousků (vše klikací).

A tyto už mají nové (snad spokojené) majitele.

A samozřejmě dál pokračuju a snažím se zdokonalit ve wire-wrappingu. Objevila jsem tajemství úspěchu a ráda se o něj podělím. Člověk si nikdy nesmí myslet, že už je dostatečně dobrý. Myšlenky typu "fotím docela dobře" nebo "moje šperky jsou dostatečně dobré" jsou smrt pokroku. A smrt tvoření.

Teď bych ještě potřebovala pochopit, jak to funguje s tím časem...