Nemůžu tomu uvěřit, letos to bude deset let od onoho výběrového řízení... deset let od případové studie, ve které jsme měli navrhnout fungování nověotevíraného informačního centra.
Seděla jsem na tom úřadě dva a půl roku, dívala se, jak chrlíme letáky na tu a tu stezku. Jak přemýšlíme, kudy turisty protáhnout a co jim v údolí i na hřebenech okolních kopců ukázat. Místostarosta má jasnou představu - leták, brožura, maximálně několika jazyčný katalog o městě. Materiály posíláme do regionálního infocentra, na veletrhy, rozdáváme v kanceláři. A velmi často se pak setkáváme s tím, že se válí v koších nedaleko místa "nabrání". Bylo a ještě dnes je mi smutno. Tisíce peněz, tisíce papírů v koších. Proto je pro mě tématem "rozvoje cestovního ruchu" i udržitelnost zdrojů.

Sepíšu studii.

Představím ji.

Výsměch.

- Blanko, kdo by prosím Vás vymalovával omalovánky?

- No přeci děti, co k nám s rodiči nebo učitelkami přijedou. Nebo rodiče, aby měly děti památku... Vždy to nebudou jenom omalovánky. Bude tam text, medailonky, v češtině a angličtině nebo němčině, podle toho jakou máme aktuálně skladbu turistů. Cizinců.

Chtěla jsem toho víc než "jen omalovánky", chtěla jsem kalendář, kalendáříky, vizitky... ale nebyla jsem na správném místě ve správný čas.

Za několik měsíců na to jsem z úřadu odešla. Vzala s sebou nápady a nemyslela si nic...

1.1.2021