O tom, že mám psa a že ten pes je magor, jsem vám už psala. Možná už taky víte, že se rádi jen tak touláme. Co s velkou pravděpodobností nevíte je, že u nás existuje sport zvaný dogtrekking, který tyhle mé dvě lásky spojuje. Už dlouho mě lákalo si nějaký takový trek zkusit jako další level k našim čundrům.

Když se člověk začne zajímat, zní to jasně a jednoduše. Pes je celou dobu připoután ke psovodovi a člověk nese na hrbu vybavení na bivak, jídlo a vodu pro oba a lékárničku, navíc nic nebrání tomu, aby mu jeho psí parťák s nákladem pomohl.

Pro část lidí to začne být zajímavější (a hůře pochopitelné, že je někdo ochoten takový sport zkoušet), když zjistí, že si na většině akcí mohou vybrat ze tří délek tras (long, mid a štěněcí), jen jedna z nich je však pravý dogtrekking, a to trasa long, která by měla měřit minimálně 80 km, často se její délka pohybuje okolo 100 a více km, mid bývá okolo 40 - 50 km.  Časový limit pro long je většinou 48 - 50 hodin, pro mid opět poloviční. Co je však záhadou pro běžného smrtelníka je to, že se najdou borci, kteří obě trasy BĚHAJÍ, nu proti gustu...

O tomto sportu vím už déle, pár mých přátel longy chodilo v době, kdy byl u nás dogtrekking ještě v plenkách, část se mu věnuje nyní. Konečně mám psa, který to zvládne fyzicky a srovnal se natolik, že ani psychicky ho podobná akce nerozhodí (na tom, že to nezvládnu já přece nezáleží, hlavně když haf nepřijde k úhoně) a tak se stalo, že míra mého šílenství překročila míru šílenství mého psa, domluvila jsem se s kamarádkou a přihlásila nás na první letošní DT - Po stopách Toulovce ve Žďárských vrších. 

Následovalo dlouhé těšení střídané mírnou hysterií (něco podobného nemám šanci přežít). Ta plynule přešla v nákupy (která termofolie je lepší?), balení (ta karimatka se do toho batohu rozhodně nemůže vejít) a velkou hysterii (jsem se musela zbláznit, když jsem nás přihlásila). Pak už jen odjezd, příjezd na místo, přejímka, ubytování a spát, ať ráno vyrazíme čilí.

Probuzení do fujavice a deště se sněhem nebylo zrovna to, v co člověk doufá, když ho čeká pochod dlouhý bezmála 100 km, ale my větru a dešti neporoučíme. Na startu nás čekal koláček a rum pro lepší náladu a pak už jsme vlastně jen šli  a šli a šli (kamarádka, já, její fenka a můj pes - díky němu si můžu dovolit u sloves měkké "i" :) ) a vlastně mám všechno v mlze. Pamatuju si snad jen, že počasí se rychle umoudřilo a po zbytek trasy bylo sice pod mrakem, ale příjemně. 

Taky se mi vybavuje, že pořadatelé na živých kontrolách byli strašně milí a měli pro nás spoustu nápojů i mlsání a že všude bylo strašně krásně :). Z Ležáků jsme nic neviděli, zastavili jsme se tam, když už byla tma jako v ranci. Spali jsme ve vlakové zastávce a prý nás pasažéři vlaků zvědavě pozorovali. Ale z toho nevím nic, byla jsem úplně tuhá :) a druhý den jsme opět šli a jenom šli. Večer jsme už sotva pletly nohama (to jen lidská část výpravy, psi vypadali odporně v pohodě).

V cíli nás čekal potlesk, pití a teplé jídlo, sprcha a teplá postel...
(a další den diplom a krásné ceny)

A víte co? Vlastně to bylo strašně fajn. Možná proto jsem se včera zbláznila a příští čtvrtek vyrážíme na long do Moravského Krasu :)

Na závěr trocha čísel:

Vybraly jsme si (jen my dvě, psy jsme k hlasování nepustily) nejkratší trasu longu, tedy 93,5 km. Trošku jsme si zašli, takže jsme ve výsledku nachodili něco okolo 96 km a nepřišli jsme poslední.

Zde se můžete podívat na oficiální výsledky (doporučuji hlavně časy prvních míst, protože nad nimi zůstává rozum stát).

A čísla od pořadatelů:

243 týmů bylo na startovních listinách
179 týmů odstartovano (179 dvounožců a 220 hafanů)
147 týmů došlo do cíle
10 kontrol na Longu (z toho 2 živé), 4 kontroly na MIDu a 3 kontroly na štěněcí trase 
1 prémie přímo ve středu Evropy 
118, 110, 102 a 93 km - délky tras Longu
44 km - trasa MID
16 a 8 km - štěněcí trasy 
16:35 hod. - nejrychlejší čas zdolání Longu v délce 118 km
45:38 hod. - nejpomalejší zdolání Longu v délce 118 km
4:13 hod. - nejrychlejší čas zdolání Midu
13:03 hod. - nejpomalejší zdolání Midu 
-2°C - minimální teplota na Luckém vrchu během Toulovce (co jsme se teda stihli podívat)
+7°C - maximální teplota na Luckém vrchu během Toulovce (co jsme se teda stihli podívat)
50 l zelňačky na Košumberku

Tak kdo z vás vyrazí taky a uvidím ho na nějakém longu třebas příští rok? :)

Půlka fotek já, za tu druhou vděčím Mawenzi.