Kvůli rýmu jsem vás trošku zmátla, není to vlastně obraz. Je to jedna fotografie, legendární a do morku kostí milovaná i zatracená. Ta, kterou uděláte jednou za život a pak tisíckrát zkoušíte překročit vlastní stín... :). Mě se to nepovedlo, ale mám na Fleru báječné přátele. Nemají tu zatrápenou ruční brzdu ani rodičovské pouto jako já, a tak onen černý zázrak byl znovu oživen. Transformován, prohnán sítnicemi, rukama a srdcem členů Fler klubů kreslícího i malířského. A s ním i jeden snímek lesního chrámu pro ty, kdo raději tempo relaxační.
Chladnokrevný kůň, člověk a les.
Pojďte se podívat, jak dvě mé fotografie inspirovaly komunitu...
"Energie, síla, pohyb. Chladnokrevníci v lese.
Moje nejoblíbenější Helenina fotografie."
"...neboli litevsky kůň.
Akvarel na kartonu Lana velikosti 18 x 26 cm, vlastní malba 12 x 17 cm. Text kolem chladnokrevníků je slovo "kůň" v různých jazycích. Psáno kaligrafickým perem Osmiroid, modrým inkoustem. "
"Potřebovala jsem "uzdravovací" dětský obrázek, o kterém bych si mohla povídat s dcerkou, která zrovna marodila. A protože jsem předtím zrovna prohlížela Heleniny fotky, volba tématu byla jasná. Akvarel jsem použila pro jeho hravost, ptáčci vznikli v podstatě z barevných skvrnek. Výraz je stylizovaný, uzpůsobený dětské ilustraci. Šlo mi o navození pohádkového dojmu a ačkoli jde grošáček lesem těsně před setměním, není tam sám a les také není zlověstný."
Já a můj stín
"Myšlenkou zpracování bylo, že na původní fotografii je sice dvojice koní, ale myslím, že si každý všimneme hlavně toho prvního, s jeho do oblouku vyklenutým krkem a vlající hřívou, a ten druhý je trochu upozaděn, takový Stín... a mně to bylo trochu líto. Proto jsem chtěla vyzdvihnout také jeho Majestát. Proto jsem ho zvýraznila bílým pastelem.
A kdo je teď já a kdo je stín?
Na obrazu je vlastně jen jeden kůň, jen jedna Bytost. Jen má dvě poloviny celku - jednu zemitou, akční, tělesnou formu (černý kůň) a druhou éterickou, duchovní stránku.
Tělo a Duch. Světlo a tma. Jin a Jang."
Nanebevzetí koně chladnokrevného
"Pocta koním chladnokrevným, jejichž práce a píle nám může být příkladem. Jejichž práce nejen v lese nemá konkurenci co do ekologie i drsné romantiky. Poctiví pracanti, trpěliví, na slovo poslouchající. Není co dodat. Tak ať nám z lesů nezmizí..."
"Jednou z fotografií jsem byla natolik unešena, že jsem se rozhodla do toho jít. Co vzniklo - myslím rozhodně stojí za to.
Tihle koně mají tvrdou práci. A protože mě z toho, jak se dřou i při malování bolelo celé tělo s nimi....rozhodla jsem se jim ubrat dřiny a promítnout do nich víc života..."
Martina - 888
"Název jsem si vypůjčila od jedné knihy o józe. Obě fota se mi propojila. Linie kmenů z první fotky ve mě probouzejí asociaci na chrám, ticho. Druhá pak obrovskou vnitřní sílu, která je zaměřena do jednoho bodu-cíle.
Úcta a pokora."
Když se táborák vymkne kontrole...
"Při pohledu na tuto fotografii se mi okamžitě vyjevil Zeus, který se vydává na cestu po svém království s koňským spřežením.
Zeus je bůh hmotné přírody a velkých nebeských jevů, v nichž se projevuje vesmírný život – je personifikací nebe a jeho záře, symbolem deště, větru, bouře, střídání ročních období, střídání dne a noci...., bohem blesků, uctívaným na vrcholcích hor.
Jako nejvyšší bůh Zeus ztělesňuje řád, jehož je i ručitelem, musí obnovovat rovnováhu vesmíru a chránit výsady a moc bohů.
Zeus je bůh spravedlivosti - bdí nad tím, aby byly dodržovány přísahy a zákon pohostinnosti a uděluje dobré a zlé. Trestá též bezbožnost a překročení míry, ale také odměňuje zbožné činy..."
"Druid pokojně kráčí po kamenité cestě se svým vznešeným společníkem.
A copak to veze?
- Asi nějaké kouzelné byliny ze své zahrádky.
A kampak to jde?
- Do Božího království.
A on zná cestu?
- Cestu mu ukazuje mléčná dráha.
A hele, už je u brány Božího království. Vítá ho nádherná záře, která je pozvánkou dál.
Jen jdi, už na tebe čekají. I bohové milují tvé zázračné byliny, vždyť jim také žehnají."
Je až neuvěřitelné, co všechno lze vidět v "obyčejné fotografii". Někdo se rozplyne v tichu, jiný má potřebu přiživit oheň. A to je na umění to krásné. Může se nám líbit nebo nemusí, ale když stojí za to, vyvolá v nás emoce.
Děkuji všem svým přátelům, kteří se nebáli je vyjádřit. Jste skvělí 
