Keramika Martina Svobodová

Každý píše básničky? Možná. I mě básnická můza líbává na čelo. Těžko říct na co při tom myslí protože zamilované básničky ani veselé verše mi moc nejdou. Strach Ostré zuby... Krev je všude... Je tak dravý......

Vím, cizí rozhovory se neposlouchají. Je to neslušné a nic mi do toho není. Ale uši mám a neměla jsem s sebou při dlouhém čekání v nemocnici knihu. Bála jsem se že se budu nudit. Zbytečně. Bavím se tím ještě po letech....

...Mami já až budu velká tak budu mořská panna... V tomle jí obdivuju. Jsou jí tři roky a už přesně ví co chce. Mě je třicet a ještě jsem na to nepřišla. Mám strach se rozhodnout. Bojím se že to nepůjde vzít zpět....

Byla jsem poprvé u kartářky. Příjemná mladá žena v útulném krámku plném kouzelných drobností, mandal, laskavých obrázků a tajemných udělátek. Vůně bylinek. Źádné tmavé závěsy, třásně, dým z tyčinek ani...

Nová ... krásná... vytoužená...a hlavně MOJE PEC ... Už týden stojí na svém místě v podkrovní dílničce a čeká na svoje poprvé. Včera večer byla poprvé odborně připojena k el. síti. Dnes jsem poprvé pečlivě...