Přišlo jaro.  Jeho nesmělé první krůčky jsme pozorovali za okny svých domovů, nebo na rychlovku zpoza roušek při cestě na nákup. Jak jaro postupuje, čím dál víc chodíme ven. Dodržujeme všechna zdravotní a bezpečnostní opatření, procházíme se s rouškou a jen se členy domácnosti a pokud někoho potkáme, zachováváme dvoumetrový odstup. Ani nestačíme zachytit rychlost, jak se jarní příroda mění. Nejdříve nesměle vykoukly sněženky a bledule. Při dalším rozhlédnutí již vidíte narcisky. Rozkvetly stromy! V zahradách tulipány všech barev! Jaro utkalo celé koberce z květin, krásnou a pomíjivou pestrou rostlinnou tapisérii.  Fialky, petrklíče, sedmikrásky, pampelišky.....
...a mnohým z nás chybí možnost zakleknout a přivonět, vdechovat volně tu nahořklou jarní vůni... (alergici snad prominou to nadšení :-)))

Zavoněly šeříky - mimochodem víte, že šeřík není původem zdejší ? Tento, dnes již zcela zdomácnělý, k nám byl dovezen v šestnáctém století z Turecka...

Romantičky se s prvními slunečnými dny oblékly do květinových vzorů. Nosí květy na šatech, kabelkách, blůzkách, sakách, punčochách i botách, nesmí chybět květinový věneček ve vlasech...

Magaela: Za rána, za rosy

Módní návrháři také sáhli po květinových vzorech. Na oblečení se objevují drobné kvítky, jaké nosily naše babičky, velké, téměř realistické květy, květy exotické, tropické, stylizované i geometrické. Prostě všechno kvete !

Všechny tyto květinové vzory se nosí nejen klasicky na šatech, ale i na kalhotách, sakách, bundách, punčochách, kabelkách a botách.

A za chvíli tu máme květen; v pátém měsíci v roce, v květnu, pak kvete skoro všechno – i samo jméno.

Víte, že otcem jména květen je Josef Jungmann? Do doby národního obrození se podobně jako v mnoha jiných jazycích tento měsíc nazýval podle římského boha Maia – ochránce růstu. Možná však, že je máj odvozen od latinského slova major – větší. Ať tak či tak, i tento název vystihuje, co se v tuto dobu v přírodě odehrává. Máj – měsíc překotného růstu. A spolu s Jungmannem dodejme – a květů.