LEN
Překrásná rostlinka s ještě krásnějšími kvítky. Někdo ho miluje, někdo zatracuje. Proč?
Milují ho pro jeho ležérnost a neformálnost.
Zatracují ho pro jeho ležérnost a neformální mačkavost.
Dnes už neplatí, že lněné plátno je hrubé, škrabavé, rustikální a nepatří do moderního světa. Opak je pravdou. Dnešní lněné látky mohou být díky novým textilním technologiím a postupům měkké a příjemné na omak i na nošení.
Zlí jazykové dokonce říkávají, že lněná kytle (správněji kytl, z něm. Kittel) je poznávacím znamením všech ekologů, ekofarmářů, eko matek, eko památkářů a dalších ekologických nadšenců, zkrátka lidí se smýšlením blízkým přírodě. Nepopiratelným faktem ale zůstává pohodlnost lněného oděvu, který se dnes stává součástí nejen šatníku všech ekomilců, ale nacházíme jej stále častěji též ve skříních plných jinak formálních obleků pevně stanoveného dress-code.
Malé okénko do historie
Len se jako první začal pěstovat v Mezopotámii, v kolébce zemědělství, přičemž nejstarší archeologické nálezy zpracování primitivních tkanin z té oblasti jsou staré 30 000 let. Odtud se pěstování lnu rozšířilo do Persie a Egypta, kde už se dá mluvit o prvním „lněném průmyslu“. Lněné látky však tehdy oblékali spíše příslušníci vyšších společenských vrstev, v životě i po životě – ano, mumie se při balzamování zavíjely právě do lněných obinadel.
Z Egypta se pěstování lnu postupně rozšířilo do Evropy, rovněž Římané i Řekové měli lněné tkaniny v oblibě.
Zpracování a předení lnu (i vlny) se věnovaly všechny vrstvy obyvatelstva, jak je vidět ze zachovalého vyobrazení na starých nástěnných malbách, náhrobních stélách v Egyptě i antickém světě.
Rovněž pro Slovany bylo vedle zpracování zvířecích vláken pěstování a zpracování lnu jedním z důležitých způsobů získávání materiálu pro ošacení.
Od prehistorie se na spřádání vláken do nití používala vřeténka (lokálně též vřetánka, vřetýnka), což dokládají i častá zobrazení žen s touto pomůckou. Tradiční zátěží ručního vřeténka býval říční oblázek, kámen, hliněný, keramický či dřevěný špalík.
V 15. století byl ovšem vynalezen kolovrat, který výrobu příze nesrovnatelně urychlil.
Vyzkoušet si práci s takovým nástrojem je bezesporu velmi zajímavá zkušenost a dnes si ji můžeme dopřát na tvůrčích kurzech, vedených zkušenými přadlenami.
V 19. století, s nástupem průmyslové revoluce, se zvýšila produkce a textilní výrobky začaly být dostupnější. Pak se však do Evropy začala dovážet levná bavlna ze zámořských kolonií, a to postupně utlumovalo využití lněných tkanin, jejichž výroba nebyla levná ani rychlá.
V Čechách se tradičně pěstoval len v oblastech, které nazýváme bramborářské. Obě tyto rostliny totiž mají rády chladnější a vlhčí klima a snášejí i méně výživné a kamenité půdy.
A jak je to u nás dnes?
Ještě v první polovině 20. stolení byla v Čechách vedena produkce lnu na 20 000 hektarech a patřili jsme mezi největší evropské pěstitele. Od 90. let minulého století ale odbyt prudce klesal tím, jak se trh otevřel dovozu levného textilu z východu. A tak přadný len postupně z českých polí zmizel.
Úvahy o obnově pěstování občas přijdou, ale investice do nových jednorázových strojů (trhací, odsemeňovací, obracecí) by byla nemalá. Přes všechnu nezaměstnanost se dnes jen těžko hledají lidé, kteří chtějí ohýbat záda na polích a učit se starým řemeslům.
Odborníci, znalí pěstování a zpracování lnu, zestárli a know-how pomalu mizí. Řemesla spojená se lnem zůstávají zachována jen díky hrstce nadšenců, kteří ještě udržují tradice drobných pěstitelů a ručního zpracování lnu (např. tkalcovna v Hlinsku či Centrum tradičních technologií v Příboře).
Bohužel, v Čechách se v současnosti pěstuje ve větším množství už pouze len, který se zpracovává na semena.
Pěstování
Proč je len jako pěstitelská rostlina vhodnější než bavlna?
Velmi vhodné podmínky pro pěstování najdeme na více místech Evropy, aniž by bylo třeba přímo subtropické klima. Tradičně se len pěstuje v pobaltských zemích – v Litvě, Lotyšsku, ale i v Bělorusku, Belgii, Nizozemí, Irsku. Největším evropským producentem je ovšem Francie; zde se len pěstuje v místech, kde je vyšší úhrn srážek. Ve světě je pak největším producentem Čína, Rusko a Ukrajina.
Při pěstování lnu se spotřebuje pětkrát méně pesticidů a hnojiv než při pěstování bavlny. Len má během růstu i mnohem menší potřebu vody, takže mu postačí běžné místní srážky a není potřeba budovat závlahy. Výtěžnost lnu na plochu je však asi třikrát menší než u bavlny.
Len olejný a len přadný se liší především v délce stvolů – len přadný má až 90 cm vysoké nerozvětvené stvoly, mnohem vhodnější pro zpracování vlákna.
Len je i významnou medonosnou rostlinou.
Zpracování
Len je čistě rostlinný materiál, který se získává ze stonků lnu setého (Linum usitatissimum).
Znáte pohádku „Jak krtek ke kalhotkám přišel“? Lze říct, že len se zpracovává i v dnešní době velmi podobně, jen práci vykonávají z větší části stroje.
Pro výrobu nejlepších tkanin je důležitá velká délka vláken. I z toho důvodu se len na poli neseče, ale vytrhává ze země. Len se poté odsemení a semena se dál zpracovávají.
Stonky lnu se nechají na poli (nebo ve zpracovnách) ležet několik týdnů a pravidelně se rosí, aby se oddělila vlákna od dřevoviny neboli pazdeří.
Tato část lnu dala dokonce jméno i mnoha místům, ještě dnes najdeme v některých městech část zvanou Pazderna.
Někteří z nás „dospělejších“ si ještě pamatujeme brigády na lněných polích, ruční obracení dlouhých řad vytrhaného lnu; mnohdy jsme pracovali až do večera, aby rosa přes noc pěkně provlhčila a změkčila tvrdé stonky před odvezením do tírny.
Proces je pečlivě hlídán za podpory bakterií, případně chemického procesu.
Poté se v tírnách dřevěné části stonku podrtí a přelámou, aby se uvolnila samotná vlákna. Vochlováním se materiál pročeše, vlákna se tím srovnají a štěpí po délce, aby byla jemnější. Výsledkem všech těchto činností je vlákno dlouhé 60–80cm, vhodné již ke spřádání a tkaní.
Celá rostlina se zpracuje bezezbytkově. Dlouhá vlákna se zpracují na textil, kratší vlákna na koudel, využívanou ve stavebnictví, v provaznictví nebo čalounictví. V papírenském průmyslu se len využívá pro výrobu speciálních sortimentů grafických papírů.
Lněná semena se využívají v potravinářství a krmivářství. Lněný olej, vylisovaný ze semen, se využívá jako potravina, ale i ve stavebnictví či zpracování dřeva (jistě znáte lněnou fermež).
Tzv. pazdeří se využívá ve stavebním a nábytkářském průmyslu – materiál se dále zpracovává při výrobě geotextilií, hlukových a tepelných izolací.
Tyto výrobky jsou dražší, než obdobné vyrobené z umělých hmot, ale pro svoji ekologickou vhodnost, nealergické působení a recyklovatelnost před sebou mají nadějnou budoucnost.
Vidíme-li dnes v obchodě na zboží napsáno „vyrobeno z českého lnu“, není tato informace zcela přesná; správně by mělo být napsáno „utkáno v české tkalcovně“. Zatímco z českých polí přadný len zmizel, místní tkalcovny naopak umějí svou práci tak dobře, že se dodnes udržely, jen používají surovinu dováženou ze zahraničí. Stoupající obliba lněných tkanin a oděvů snad dává naději i na další rozvoj.
A jak se dá zpracovat lněná tkanina? Můžete z ní ušít téměř veškeré bytové textilie.
Od kuchyňských ubrusů přes utěrky až po chňapky lze na maximum využít pozitivní vlastnosti lnu – savost, antiseptičnost, možnost prát na velmi vysoké teploty.
Z lněných tkanin můžete ušít i kompletní ložní prádlo, pod lněným povlečením se v létě spí nejlépe.
Můžete si z něj ušít oblečení jako košile, šaty, kalhoty, vesty, dokonce i zimní bundy, protože len v létě chladí a v zimě hřeje.
Dnes se lněná metráž vyrábí ve všech možných barvách, gramážích, typech hrubosti i jemnosti přízí. Dokonce je na trhu už i lněný úplet, do největších letních veder je opravdu bezkonkurenční.
Na len se báječně vyšívá, hrubší struktura dává výšivce vyniknout a vytvoří krásné pozadí.
Len jako krásný podklad poslouží všem našívaným obrázkům a aplikacím, strojovým i ručním.
Na len se dobře maluje i tiskne.
Do tvůrčích dekoračních objektů můžeme dokonce vetkat celé stonky lnu i se semeníky :-)
...prostě len může být pokaždé jiný.
Jak ještě se dá se lnem a lněnou tkaninou pracovat, jak je vylepšit, doplnit a pohrát si s nimi?
V klubu 100x jinak jsme si toto léto vzaly len jako svou inspiraci. Hrály jsme si s ním různě, nebo i jen inspirovaly jeho původem a přirozenou krásou.
Jak se nám podařilo ladění s paletou, se podívejte sami :
Tereza teruber ušila hned dva lněné pytlíky na cokoli. Jsou z dvojité látky, s potiskem zelených květů a zatahují se na šňůrku.
Eva etomatelier2 zhotovila objemnou lněnou kabelu s kapsami, kterou můžete nosit i na zádech jako batoh.
A k tomu ušila vzdušné jednoduché lněné šaty, které můžete obléct i jako tuniku či pončo.
Danka D.FELIX našla v moři omletý kamínek s dírkou. Navlékla jej na přírodní špagátek a zrodil se jedinečný šperk.
Mirka RE-NATUS vymazlila autorskou sadu brože a náramku s kapsičkou.
A upletla ošatku ve stylu wabi sabi z papyru a konopných vláken, které obšívala lněnou nití. Vše ruční práce.
Katka Kbags ušila ideální tašku pro houbaře, která se vejde do kapsy. Do té vám houby naskáčou samy!
Tereza Muzikanti sobě vyšila osminovou notičku na lněný podklad a veselá brož byla na světě!
Helena HelaF ještě stihla kapsičku s ručním potiskem, která se hodí i jako penál.
Děkujeme za vaši návštěvu, doufáme, že se vám u nás líbilo; pokud ano, určitě nám to napište.
Nás to hodně bavilo, hodně jsme zvolnily a svoji tvorbu jsme vtěsnaly i do času dovolených, prázdninových cest a dalších mimořádných programů
.
Budeme velmi rády, když se k nám přijdete zase podívat na sklonku října, kdy se pochlubíme tvorbou v duchu jednoho velmi specifického druhu umění.
Už nyní se těšíme, jste srdečně zváni…
Pro klub 100x jinak připravila HelaF – Helena Fraňková, RE-NATUS – Miroslava Šmídová a dobrá trefa – Hana Konopiská
Použité fotografie: Pinterest a archivy autorek
