Podzim ve své plné pozdní podobě krátkých, potemnělých a mlhavých dnů vybízí k rozjímání.
S dloužícími se večery si také snáze najdeme chvilku na ztišení, zamyšlení, případně vzpomínku na blízké, spojenou nejen s listopadovou Památkou zesnulých.

 

Někteří ke své chvíli klidu potřebují bytelný chrám,

 

jiní svůj chrám nacházejí v přírodě.

 

Mnozí svou chvíli klidu naplní pouhým klimbáním, jako by trénovali na zimní spánek,
ovšem někteří ji moudře využijí pro improvizovanou či skutečnou meditaci, či alespoň naslouchání tichu s knihou a šálkem čaje u ruky. 
Někteří utečou na jih v pozdní slunečné dovolené, snad aby středoevropskou mlhu vyměnili za mlhu přímořskou...

 

Venku se zabydluje mlhavo, i kouř z komínů se drží při zemi, jako by ani neměl vůli zvednout se z údolí. Meteorologové popisují celou řadu způsobů vzniku mlhy. Nám stačí vědět, že mlha se rodí kondenzací vodních par v chladnější vrstvě ovzduší  a je vlastně totéž co oblaka, jen se dotýká povrchu země. Koho někdy překvapila hustá mlha ve vysoké nadmořské výšce, dobře ví, že při pohledu z údolí tentýž opar vypadá jako lehký mráček nad horou.

Napadlo vás ale někdy, co to je za sílu, která drží kapénky vody ve vzduchu, když je mlha tak hustá, že by se dala krájet?  Co to musí být za energii, která takové množství vláhy přinutí celé hodiny levitovat proti nemilosrdné gravitaci, aniž by jí dovolila klesnout?

Nebudeme se pouštět do odborných analýz, ale sám fakt, že mlha vždy omezuje naši schopnost vidět do dálky, nutí k zamyšlení a soustředění se spíše k sobě, dovnitř sebe. Mlhou znemožněná orientace v prostředí mnohdy vede naši mysl ke zmatku a panice,  anebo naopak ke zklidnění a usebrání.

Nemá smysl se s mlhou chtít prát nebo se vztekat nad její přítomností;  naše malé lidské síly jsou příliš nicotné na její zdvižení či rozehnání na povel;  snaha poroučeti větru a dešti už tu byla, že.

Svým člověčím působením ještě naopak přispíváme k vzniku mlh, když všemi těmi zplodinami hoření z našich komínů a automobilových výfuků dáváme vzniknout myriádám kondenzačních jader nezbytných pro další kumulaci vzdušné vlhkosti. Sami tak zapříčiňujeme vznik městského a dnes už i vesnického smogu.

 

Když padne mlha (a my skrze ni nikam ven nemusíme), nastává vlastně obdobná situace, jako když přijdeme o zrak. Nezbývá, než zastavit svůj spěch a počkat, až to přejde, až se rozjasní a slunce mlhu zvedne.
Jak ale naplno využít té situace, kterou nelze změnit?  Stačí si na chvíli sednout a pokusit se naslouchat tichu, případně zvukům, které mlha umí velmi ztlumit i proměnit.

Ostatně mnohé meditační techniky cíleně využívají simulovanou ztrátu zrakových vjemů (dlouhodobým zakrytím očí, pobytem ve tmě),  stejně jako kouř – tuto vizuální obdobu mlhy jako účinného pomocníka pro lepší soustředění. Trocha vonného dýmu z bylin umocní schopnost zklidnění a pomáhá navodit uvolnění, takže pokud posvátné kouřmo dobře snášíte, určitě si zapalte vonnou tyčinku, případně v době adventu stále víc se vracející františky.
Krom toho bylinný dým pomáhá vyčistit energii kolem nás, umí zbavit prostředí zbytků nežádoucích emocí i nemocí, neboť mnohé z používaných bylin působí dezinfekčně a harmonizačně. 
Určitě však po takové dymné lázni nezapomeňte zbytky kouře dobře vyvětrat.

Zklidněná mysl zbystří smysly a v plné pozornosti (mindfulness) uvidíte i věci dříve neviděné...

(zelený druid s lucernou)

 

(zamračený stařec)...

 

Poslední dobou velmi houstnou případy zrakových potíží;  fronty v čekárnách očních lékařů neberou konce a vlastně neřeší podstatu.
Přechodné, leč velmi nepříjemné rozostření a zamlžení zraku, časté zejména kolem novoluní (a sílící únavou z dlouhého čtení či hledění do obrazovek), většinou postačí zmírnit vyloučením zahleňující stravy a omýváním očí chladnou vodou s jemným osušením.
Podobně lze řešit i pocit suchosti oční sliznice, který ovšem nastává častěji kolem úplňku.

Naším tělem prochází mnoho jemných energií, které zrakem nevidíme, ale právě oči jsou na energetické změny prostředí velmi citlivé. Prašnost, výkyvy a proměny polarizace slunečního záření, poruchy geomagnetického pole i všudypřítomné zasíťování mikrovlnami moderních technologií dávají našim očím pořádně zabrat.  Je tudíž nezbytné dopřát si alespoň občas zrakový klid.

 

Nemáme v úmyslu psát dlouhé kapitoly o léčebných způsobech, druzích či smyslu samotné meditace, vždyť odborné literatury i možností na toto téma je kolem nás bezpočet.
Hodně toho víme, avšak i zde stále platí, že vědět nestačí;  to, co víme, je třeba také každý den žít. A jako první je potřebná ochota k samotnému zklidnění.

Velmi dobře poslouží třeba obyčejná „černá hodinka“ – chvíle stmívání, v níž necháme zrak přirozeně přivyknout tmě. V dětství jsem takhle s babičkou při černé hodince sedávala u roztopených kamen, skrze jejichž škvírky v plátech prosvítaly jen tančící plamínky. Kreslily na strop fantaskní mihotavé stíny, podobně jako svíčka v lucerně. Potmě jsem naslouchala babiččiným starodávným příběhům a nebylo třeba vědět nic o meditaci – byla tu, přirozená a spontánní.  Tenkrát se za tmy a v mlze téměř nikam nechodilo, všichni byli doma a pro všechny to bylo normální. 
I nám dnes prospěje návrat k jednoduchosti, kterou nám mlha i tma dopřává.

 

 

 * * *

 

Pojďte s námi teď na chvíli spočinout v náruči listopadových mlh, zaposlouchat se do nastalého ticha a vnitřního klidu, jak jsme je tentokrát zachytily v klubu 100x jinak podle této barevné palety:

 

 
(foto Pinterest a archiv autorky)

 

 

Eva etomatelier3 ušila dvoje šaty s velmi zajímavým akvarelovým a černobílým dekorem

a obří pytel na vánoční dárky.

 

 

Danka D.FELIX namalovala dvě luxusní hedvábné šály s mlhavou podzimní atmosférou.

 

 

Helča HelaF zhotovila atraktivní obal na knihu, jehož vzor lehce připomíná stébla rákosu v jezerní mlze.

 

 

Katka Kbags vymazlila krásnou velkou kabelu s mandalovým vzorem.

 

 

Hanka dobrá stopa namalovala dva skleněné svícny s rostlinnými motivy.

 

 

Tereza Muzikanti sobě ušila velkou tašku a taštičku na drobnosti, jak jinak než s hudebními motivy.

 

 

Mirka RE-NATUS vdechla nový život dvěma patinovaným skleněným lucernám, jejichž světýlko pomůže v mlze najít cestu.

 

 

Tereza teruber ušila nákupní tašku s překrásným motivem.

 

 

Také vás mlha přestala děsit ?  My jsme si ji určitě pěkně procítily a budeme se teď už na ni dívat trochu jinak.

Jako obvykle také v tomto blogu všechny doprovodné fotografie pocházejí z archivů a objektivů členek klubu a jeho příznivců;  za zapůjčení mlh z celé republiky i zahraničí srdečně děkujeme. 
Jistě nám prominete i nestejný formát dokumentárních snímků, které jsme pro zachování atmosféry ponechaly v původní kvalitě.

 

Děkujeme za vaši návštěvu, snad se vám s námi i v mlze líbilo.
Už teď se těšíme na příští zastavení u našeho svátečního, opět poněkud netypického tvoření, na které zveme i vás…

 

(foto Pinterest)

 

 

Pro klub 100x jinak připravila RE-NATUS – Miroslava Šmídová  a  dobrá trefa – Hana Konopiská