Ve škole nás učí, že zimní měsíce jsou prosinec, leden a únor. Já pro ně používám své soukromé označení.
Prosinec. To je pro mě vánoční měsíc. S přibývajícími roky mě sice ten předvánoční shon stále více zmáhá, pořád to ale stojí za to a přijde ten nejúžasnější večer v roce, který si užívám, často i se slzami štěstí v očích.
Leden. Ano, to je pro mě skutečně zimní měsíc. Mám ho spojený s mrazy a sněhem. Sněhu je sice rok od roku míň a míň, ale je a doufám, že stále bude.
Únor. Tento měsíc nazývám vyhlížecí. Protože to jaro, to už přijde, už chybí jen kousek, rychle to uteče a ta jarní svěží zeleň už vykoukne. Je pravda, že v únoru se zima skutečně nevzdává. Nepřijde vám deprimující, když vyhlížíte jaro a pak se ráno probudíte, stojíte v pyžamu před vaší moderní digitální meteostanicí a vidíte to obrovské mínus před číslicí? Říká se, že člověk je stále s něčím nespokojený. Takže až ráno v červenci budete stát celí zpocení po probdělé tropické noci před svou moderní digitální meteostanicí a uvidíte ranní teplotu plus 23 stupňů, usmějte se a zavzpomínejte na ta třpytivě mrazivá únorová rána!!
A jak ten chladný vyhlížecí únor inspiruje nás, členky Senior klubu, v naší tvorbě? Posuďte sami a nahlédněte do naší galerie výrobků, kterou jsme si pro vás připravily.
Krásný zbytek února!!!
