Měsíc je za námi a s ním také pilné tvoření na téma druhého kola VMS - Pohádky. Když jsme téma vyhlásili v našem klubu - rozpoutala se diskuse o našich oblíbených knížkách z dětství a tak i dnešní večerníček bude tak trochu pohádkový a také trošku knížkový.
Hlasování o třech postupujících bylo složité - sešlo se hned třinác výrobků - a najednou tři hlasy nestačily, ale nakonec se z toho vyklubal jasný postup pro Vendulku, Lindu173 a Papi Tutu.
Jako vždy budeme rádi, když nás podpoříte při hlasování ve VMS. Hlasovací blog najdete ZDE a hlasovat se bude do 7.4.2012.
V prvním kole tohoto již III. ročníku VMS skončil náš klub na hezkém 3. místě a nejlépe se z našich umístila Vendulka_ se svým Povstanu z Popela. Gratulujeme!
A teď už opět večerníček s domácím skřítkem Růžovým Fialínkem.
Malý domácí skřítek Růžový Fialínek seděl u okna ve spíži, úplně nahoře u stropu, a díval se ven. Z nebe padaly těžké kapky deště, voněl vlhký les, který začínal za zahradou domu, a venku bylo studeno, mokravo a sychravo. Toto počasí neměl Fialínek moc rád. Miloval sluníčko, vůni květin a drobné šustění větví, když zafouká letní větřík. Tohle těžké mokré povětří domácím skřítkům vůbec nesvědčí.
Fialínek ještě chvíli seděl a díval se ven. Nakonec ho to přestalo bavit. Přeskočil z parapetu na polici s kompoty. Opatrně mezi sklenicemi prokličkoval ke středu poličky, kde byl na hřebíku pověšený dlouhý svazek cibule a po něm sešplhal o dvě poličky níž. Z plechovky na sušenky vyndal jeden ze zapomenutých vánočních perníčků (chutnal sladce a byl krásně uleželý) a pak vzadu za různými krabicemi proklouzl dírou, kterou kdysi prokousaly myšky, do chodby.
Tady stál jeho domov - stará vyřezávaná skříň. Z krabice od bot si udělal postýlku, a na skříni za květináči měl schovaná křesílka, kde sedával a vyhříval se, když svítilo protějším oknem slunce. Jenomže teď bylo venku zataženo a i jeho odpočívárna vypadala nevlídně.
Chvíli přemýšlel, co bude dělat, a pak seskočil na zem, protáhl se fukou pode dveřmi a vyšplhal se po schodišti do prvního patra velkého domu. Věděl, že za jedněmi dveřmi je pracovna starého pána - tam skoro nechodil. Ve vedlejším pokoji je prostorná ložnice a třetí dveře vedou do pokojíku, kam se dneska vůbec nechodí. Jen stará paní tam občas zajde utřít prach. Pokojík je uklizený, na policích sedí hračky a v malé knihovničce je spousta pohádkových knížek.
Fialínek proklouznul do pokojíku a rozhlédnul se kolem. Na posteli ležel jako obvykle pohodlný Polštářek na dobrou noc. Do toho se občas zavrtal, když si potřeboval zlepšit náladu. Fialínek se o něj opřel a rozhlédl se po poličkách knihovny. Stála tam první v řadě kniha Malá mořská víla. Znal ten příběh smutné dívky s rusými vlasy. O kousek dál postávala hodně osahaná a trochu otrhaná knížka Pinokio. Tuhle měl asi někdo hodně rád a často ji brával do ruky. Další byla Emily a vrány. Tahle byla naopak skoro nová. Dlouho ležela na stolečku vedle postele, než ji jednou někdo uklidil mezi ostatní knížky.
Skřítek si často některé knížky prohlížel. Představoval si, jaké to asi bylo, když Princ Bajaja bojoval udatně s drakem nebo když Dlouhý, Široký a Bystrozraký putovali světem. Často se také rád bál, když Jeníček s Mařenkou zůstali sami v lese a Jeníček vylezl na strom a volal "Mařenko, vidím světýlko!" nebo jen lekal, když z jezírka vyskočil Princ Žabák a loudil "Jen jeden polibek" na krásné princezně. Skoro až vzadu byla zastrčena stará knížka Povídej pohádku. Kouzelná babička v této knize vyprávěla příběhy vnoučátkům. Zvláštní, jak se jí stará paní podobala.
Nejraději měl ale skřítek pohádku, ve které Zlatá rybka plnila tři přání. Často se rozmýšlel, co by si přál. Byl by jistě moudřejší než bláznivý rybář, který se nechal přemluvit svou zlou ženou. Přál by si mnoho hezkých věcí, více radosti pro staroušky a víc veselí v tomto starém domě.
Vstal, narovnal polštářek a vykročil ke dveřím. Venku přestalo pršet a Fialínek dostal chuť na sušené křížaly, které visí na provázcích ve spíži. Pak si všiml, že je skříň u dveří pootevřená. Co by to byl za skřítka, kdyby do ní nenakoukl. Na vnitřní straně dveří visely na ramínku nádherné háčkované baletní šaty jako pro princeznu. Skřítek se tomu podivil a vyšplhal se nahoru na poličku. Našel tam různé čepice a rukavice, šály a svetry pro malou slečnu. Docela vzadu byla ještě jedna krabice. Byl na ní lístek "Pro vládkyni Narnie od maminky". Krabice ale byla zalepená a on se ne a ne dostat dovnitř.
Nakonec to vzdal. Řekl si, že se do krabice mrkne někdy jindy, a vyklouznul ze skříně, zavřel ji za sebou, protáhl se ven a vesele odskotačil zpátky do spíže pro pár křížal. Ty si pak odnesl na svou skříň v chodbě, usadil se ve svém oblíbeném křesílku z krabičky od čaje, pozoroval, jak sluníčko už zase maluje svými paprsky krásné obrazce na zeď a zase mu bylo krásně.
A toto jsou výrobky, které putovaly za náš klub do hlasování VMS:
|
|
|
Další výrobky členů našeho klubu pro druhé kolo na téma Pohádky:













