Říká se, že dojmy mají uzrát a člověk si zážitků váží až po čase. Až posléze ocení jejich význam a dosah. Já jsem však plna a má číše prožitků dnes vrchovatě přetekla. Jednak jsem měla možnost poznat osobně oživlé ikonky z Fleru. Tváře a obličeje, které se na vás z profilů jen nesmějí, ale i mluví.

Díky Petruše jsem se dozvěděla o výstavě šperků Gurumíny, suiko a Jitky H., obrazů Kláry S. Tak jsme spřádaly sítě jak to udělat, abychom se na výstavu podívaly. Taky, že kousek je hnedle další výstava a tu, že bychom rády viděly. Přes všechna úskalí to dopadlo tak, že musím poděkovat jedný pani se srdcem jako zvon, že nás s Rakeťačkou dneska vyvezla, provezla, odvezla a přivezla. Pani! Moc si toho ceníme a taky považujeme, bo dnešní pytlový začátek dne, byl velmi přínosný a potěšující.

On takový pytel může skrývat nejedno tajemství. Taky nám s takovým nákladem pěkně vyhládlo.

A když jsme pak odešly, už v počtu č. 6 i s Renatou na již zmíněnou výstavu šperků, nikdy bych nevěřila, že nás tam bude jako blech. Tak jsem nefotila, od toho tu bude jistě jiný blog přítomných kreativních dam. My totiž pak trhly partu a jely na Prague Biennale...

... věnováno alias

... věnováno Jevedesign

... dámy děkuji, byl to obdivuhodný sobotní den. Tohle vám doporučuji. Výstavně výstavní koláž!