Prodejci většinou sepisují blogy proto, aby propagovali své zboží... Já si dnes dovolím propagovat zboží jiných, protože mi pomáhá udržet potvoru pod kontrolou.

 Ta potvora není ani nerudná tchyně, ani vzteklá perská kočička, ale LUPÉNKA. Jak to tak bývá, projevila se mi zároveň s pubertou, a kdo ji zná, tuší, co následovalo... Kolečko vyšetření u několika doktorů, éra ve stylu "pokusný králík", než se přišlo na to, kterou mastičku snesu a která mi aspoň trochu pomůže. Jeden na mě vyzkoušel spoustu moc fajnových míchaných záležitostí, jako třeba benzínovou vodičku, straaašně smradlavé dehtové lektvary a jiné chuťovky. V konečné fázi stejně zjistíte, že ta potvora si žije vlastním životem a že jediné, co zbývá, je naučit se s ní žít a zkusit ji aspoň zkrotit. Rady ohledně úpravy jídelníčku taky moc k ničemu nevedou (je moc fajn, když doktor řekne žábě ve vývinu, že má vynechat mléko a mléčné výrobky - podotýkám, že to vše bylo v době, kdy poznatky o racionálním stylu života, jak je známe dnes, byly v plínkách a kozy pomalu na pokraji vyhynutí:-) )

STŘIH a trochu nudné teorie:
- lupénka (alias psoriasa) je onemocnění dědičné, které se ani nemusí projevit; není přenosná
- většinou se poprvé projeví v pubertě (hormonální výkyvy), po velkém stresu, po virózách
- vyznačuje se nehezkými "fleky" po celém těle, které dost nabourávají psychiku pacienta (naštěstí se všeobecné povědomí o nemoci hodně zlepšilo a reakce okolí už nejsou tak "drastické" jako dřív)
- velký problém je, že většina účinných léků obsahuje kortikoidy, při dlouhodobém užívání (které je v podstatě nezbytné) jsou návykové a mají spoustu vedlejších účinků; jedním z nich je oslabení imunitního systému, čímž vzniká začarovaný kruh: oslabená imunita -> viroza -> zhoršení lupénky -> léky oslabující imunitu
- zhoršení stavu nastává po nemoci (do 3 týdnů), po stresu (do 3 měsíců), po hormonálních výkyvech a všeobecně v zimním období
- každému pacientovi sedí a pomáhá něco jiného, je třeba zkoušet; jediné, co pomáhá zaručeně a napříč spektrem, je sluníčko

STŘIH; historie mojí potvory:
Nejprve se mi objevila "pouze" ve vlasech, což je ale v podstatě to nejhorší možné místo. Kromě toho, že je hodně vidět, tak se zde dost špatně aplikují léky, případně po nich vlasy vypadají jako dlouho nemyté:-( A nechte si ve dvanácti ostříhat vlasy do pasu... Další zrada přišla s nástupem na střední školu, nejspíš jako následek zvýšeného stresu se mi nemoc rozšířila po celém těle. Pak už následovala období více či méně dobrá nebo více či méně špatná... Zatím nejlepší období byla obě těhotenství (+ období kojení), kdy se hladina hormonů na několik měsíců víceméně stabilizuje. Kritická byla doba po maturitě a pak právě "po dětech".  Hlavně po tom druhém - když jsem přestala kojit, bylo zrovna léto, které za nic nestálo a pak přišlo něco, co jsem ještě na sobě nezažila. V zimě jsem se osypala tak, že jsem na sobě neměla čistý kus kůže větší než dlaň, některá menší ložiska se slila v jedno velké, bolavé... brrr, ještě teď se oklepu, když si vzpomenu;-) Tento stav mi v podstatě bez zásadního zlepšení vydržel téměř dva roky...

STŘIH - zlomový okamžik
...no, u chronické záležitosti se asi těžko dá mluvit o okamžiku, spíš zlomové období... V posledních dvou letech se v mém životě událo spoustu změn, s povděkem musím konstatovat, že k lepšímu. Byly to změny drobné, leč ve svých důsledcích zásadní. Některé z nich zdánlivě nemají s lupénkou nic společného, ale když si dáte dohromady vše výše uvedené, je nasnadě, že musely pomoct... Když teď přemýšlím, jak pokračovat, tak vlastně to byla jen jedna obrovská změna - srovnala jsem si hlavu... Rozhodla jsem se omezit stres, nehonit se za každou cenu, celkově jsem se zklidnila, změnila přístup k jídlu, začala (po mnoho letech znovu) tancovat, zhubla jsem... a (teď se vlastně dostávám k samému jádru pudla/blogu) začala jsem mnohem víc přemýšlet nad tím, co si patlám na tělo...

Vždycky jsem směřovala spíš k přírodním a bylinkovým produktům, ale nikdy jsem nenašla něco, co by mi po všech stránkách vyhovovalo, dokonce ani tolik opěvované konopné výrobky nepřinášely kýžené ovoce; případně bylo užívání spojené s nějakým nepříjemným vedlejším faktorem (moc mastné, nevonící apod.) A pak jsem při brouzdání po Fleru začala čím dál častěji narážet na domácí mýdla, tak jsem se jimi začala více probírat a zkoušet. Výrobk(c)ů jsem zkusila vícero a nutno podotknout, že ani jeden mě nezklamal. Ale vždycky se v nakupování našlo nějaké "ale"

Nakonec jsem zakotvila (a doufám, že napořád) v "dílničce Krása" Tento obchůdek je mi veskrze sympatický, s paní Renatou se moc příjemně komunikuje, ale hlavní je asi přeci jen sortiment. Stálý výběr mýdel určených pro různé "problémy" je jasné plus! V tomto obchůdku jsem poprvé nakoupila loni na jaře a od té doby se ničím jiným nemyju! Dovolím si pár tipů v souvislosti s lupénkou:

opravdu výživné a vyživující, při jeho používání jsem se po sprše ani nemusela mazat

lupénku třeba mastit:-)

tato věcička mě moc mile překvapila, opravdu příjemné, hodně pění a jemně voní (jen se vymývá o něco rychleji, než jsem si zvykla u ostatních, ale stojí za to)

toto je luxusní hedvábná záležitost za luxusní cenu, opravdu, jak když vám po těle klouže hedvábný šátek

teenager už nejsem a složení této novinky mě okamžitě přimělo k nákupu -
zub času nezklamal, tímhle se nechám ohlodávat s radostí;-)

        
něco na vlásky, oba používám ráda a doplňuji doporučeným octovým oplachem, nicméně...

naposledy jsem se rozhodla plácnout se přes kapsu a koupit si tento šampon - ihned po prvním použití jsem byla naprosto nadšená, rozhodně doporučuju a mám v plánu vyzkoušet i tělového brášku

STŘIH... další otázka, kterou jsem chtěla řešit, bylo barvení vlasů... V genetické výbavě máme šedivé vlasy od třiceti a protože ženy se chtějí líbit a ne vypadat jak myši, tak jsem se nechávala barvit. Ale přeci nevydávám takové peníze za přírodní mytí, abych si pak nechala na hlavu přistát dávku chemie! A tu mi do oka padl odkaz na jedno útulné hnízdečko a jejich barvy s hennou. Samozřejmě, že o existenci henny vím dlouho, ale nikdy jsem se jí moc nezabývala, protože mě ani ve snu nenapadlo, že by přírodní barva mohla zakrýt šediny... Ale tady píšou, že to jde... No co, za zkoušku nic nedám...

při prvním nákupu jsem šla trošku do rizika;-) U této barvičky není o krytí šedin ani písmenko, ale měla jsem obavu, že tehdy dostupná granátová by byla moc tmavá a moc červená:-)) Opravdu, šediny odolaly, ale na zatím nešedivých vlasech se barvička hezky chytla, ale hlavně již po druhé aplikaci se velmi zlepšil stav vlasů

tak jsem se po poradě s prodejcem rozhodla barvičky namíchat a pořídila si tyto dvě:

 a

míchám je půl na půl a jen pro úplnost... vlasy mám po ramena a na jedno obarvení pohodlně stačí 100 g barvy a šediny jsou opravdu překryté
Teď sbírám odvahu, hodit si na hlavu čistě granátovou:-)

Trochu mimo téma, ale v tomto obchůdku ještě vřele doporučuju (tedy doufám, že ještě bude...)

takový balzám jsem snad na obličeji ještě neměla;-)

Tak a teď si možná říkáte, proč že tolik humbuku...?
PROTOŽE: je zima, sluníčka v létě jsem moc nenachytala, zato jsem cestou pochytala nějaké bacily a přitom... flíčky na těle bych napočítala na prstech jedné ruky a co je nejúžasnější - poprvé od svých dvanácti mám ČISTOU HLAVU. To jsem se tak při večerní hygieně ošetřovala a něco mi v zrcadle "nesedělo" a když mi došlo, co to je, tak jsem manželovi předvedla docela slušný záchvat šílenství (tedy hned poté, co jsem se od zrcadla odlepila) Toto se stalo asi tak před třemi týdny a já se stále znovu kontroluju, jestli to náhodou nebyl jen sen... Podle všech indicií za to může kombinace henny a bylinných mýdel, i samostatně jsou to úžasné záležitosti, ale teprve spolu dokáží téměř zázraky!

Čímžto děkuji těmto i všem podobným výrobcům za to, že nás vlastně vrací v čase zpět a umožňují (a zároveň nás učí) používat přírodu pro své blaho a taky Fleru, že to vše zprostředkuje!

A pokud jste lupenkáři a dočetli jste až sem, dovolím si ještě jedno doporučení: pokud máte ve svém dosahu podobně kvalitní kožní oddělení, jako je v sokolovské nemocnici, které provozuje fototerapii, vyzkoušejte;-) Fototerapie neboli léčba světlem je v podstatě lékařská obdoba solárka a mě velmi pomáhá v kritických zimních obdobích.

A na závěr bych ráda dala najevo, že tento blog:
- je o hodně delší, než jsem zamýšlela, ale jinak to nějak nešlo (omlouvám se)
- v žádném případě není odborný ani směrodatný
- vychází pouze z mých osobních zkušeností
- jsem sepsala proto, že jsem cítila potřebu podělit se o radost z dosažených výsledků a abych dala i ostatním lupénkou stiženým naději, že to jde a dokonce to jde i bez "standardních" léků - zkuste to třeba už jen proto, že přírodní produkty ublížit nemohou, ale pomoct můžou...
FLERU ZDAR A LUPÉNCE ZMAR!