Blueprint: Nejlepší je vracející se zákazník s pajdulákem opotřebovaným k nepoznání

Potřebujete zpomalit, odpočinout si a potěšit se? Stačí jeden klik, abyste nakoukli do textilního království plného úsměvů a barev. Dneska je totiž pro náš rozhovor na řadě Blueprint.

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Něco o sobě? Odmala jsem ke štěstí potřebovala málo – cár papíru, tužku (v lepším případě pastelky nebo barvičky), nůžky, jehlu, nit a hlavně kus hadru! To mi otevíralo dveře fantazie a dodnes schraňuji kdejaký odstřižek – přece jej nevyhodím! – co když budu zrovna tohle potřebovat na nějakou aplikaci nebo základ výšivky?
I když rodné číslo tomu nenapovídá, cítím se mladě. ;o) Můj muž tvrdí, že jsem si zvolila svoji profesi s cílem zlegalizovat skutečnost, že si ráda hraji. Ano - bylo mi dopřáno té výsady, že práce je mým koníčkem, a docela si to užívám.
Zde na Fleru malinko „klamu tělem“, když Blueprint se zjevuje coby žlutý kocour. Ale to je pozůstatek z doby, kdy jsem se věnovala výhradně modrotisku, a je mi líto zbavovat se již zavedené značky.

Ze kterých materiálů nejraději tvoříte, případně jakou techniku máte nejraději?
Mým osudem jsou „hadérky“ – prostě textil ve všech jeho podobách. Kromě paličkování jsem se už zabývala snad všemi textilními technikami. Několik let jsem se věnovala výhradně modrotisku a využívala nesčetných podob této starobylé textilní techniky. Moc ráda kreslím a nenechávám se nijak omezovat – kresbu a tisk na textil kombinuji s výšivkou, štepováním, aplikací, batikou… Fantazii, jak známo, se meze nekladou…

Jaké materiály a techniky jsou pro vás naopak záhadou?
Nejenže jsou mi záhadou, ale i s obdivem sleduji tu trpělivost, se kterou tvoří svoje práce všichni keramici, skláři nebo třeba kováři… Já jsem totiž velice netrpělivá a ráda vidím výsledky své práce ihned. Možná to byl jeden z důvodů, proč se již plně nevěnuji své původní profesi – vývoji modrotisku. Zde trvalo i týdny, než jsem se dobrala výsledku.

Jak jste se ocitla na Fleru a jaké tu máte plány?
Fler sleduji díky své kamarádce Elvisce již od jeho počátku. Ta mne také lanařila slovy: Nedělej fóry – stejně tam skončíš! A já jí oponovala argumenty o tom, jak nemám čas na hlouposti :o)
No a letos na jaře jsem to neustála a zaregistrovala se – chytla drápkem… Dneska je ze mne regulerní závislák, který ráno vstane, postaví na kafe, a než se voda vaří, už čte první zprávy na Fleru…
A moje plány zde? A dá se tu něco plánovat? Myslím, že flerový život si jede po svém a my se jenom vezeme. A rozhodně to není nepříjemná jízda – všechna ta virtuální setkávání se s lidmi podobného zaměření a smýšlení, kreativních, pilných, nadšených, ochotných pomoci…

Co se vám na Fleru nejvíce líbí a co byste vylepšila?
Vezmu to od konce – dle mého skromného názoru není co zlepšovat.
Líbí se mi hlavně zpětná vazba a z ní vyplývající inspirace, přehlednost a otevřenost komunikace i hodnocení.

Co zajímavého jste naposled četla / viděla / objevila na internetu, doporučte.
No – my raci jsme konzervativní – takže přestože čtu a prohlížím i novinky, zejména vše, co se týká výtvarného umění (poslední dobou práce Jaroslava Róny), na internetu Flickr, Etsy a samozřejmě Fler, stále se vracím k oblíbeným autorům. Nebudu jistě zcela originální, ale vyrostla jsem na panu Werichovi, Horníčovi, Cimrmanech. Mými oblíbenými jsou Betty MacDonaldová, Zdeněk Jirotka se Saturninem, detektivky paní Agathy, Soudce Ti Roberta van Gulika a také téměř vše, co naklepal do stroje John Irving, miluji cestopisy a historické romány, stále mne okouzluje tvorba Jiřího Trnky, Aleše Lamra, Adolfa Borna nebo Vladimíra Komárka…
Jestli máte pro mne ještě pár stránek, budu pokračovat ;o)

Jak propagujete svoji tvorbu?
Když pominu prezentaci zde na Fleru, osobní webové stránky a občas výstavu - moje tvorba se zatím (naštěstí) propaguje sama – největší poklonou pak je vracející se zákazník s pajdulákem opotřebovaným k nepoznání…

Jak si představujete svůj život za deset let?
Za deset let? A není to rouhání? Myslím, že budu opět kmitat - o berlích ;o) v podkrovním aťásku, obklopena zásobami, které nejsem schopna v tomto životě zpracovat. Budu malovat, stříhat, trápit šicí stroj a radovat se z každého kocoura nebo medvěda, který ode mne půjde do světa…

Na co jsme se vás zapomněli zeptat? :)
…co budu dělat za třicet let? Hádejte! ;o)