Vítejte v mém virtuálním obchůdku.
Ne, nebojte se, nejsem zastáncem mimísků, manžísků či pokoukáníček.
Jen si netroufnu nazvat svůj obchůdek obchodem. A to hned z několika důvodů.
Za prvé - své výrobky tvořím jen v malých sériích čítajících nejvíce dva kusy. Pokud se jedná o prostírání, pak je jich pochopitelně více, většinou čtyři až šest kusů. I polštářků bývá někdy vícero, v neposlední řadě též čepičky, nákrčníky a štuclíky pro naše nejmenší bývají po více kusech ...
Za druhé - vše tvořím zcela sama. Od návrhu, přes nákup materiálu, po tvorbu i následné vyfocení a vystavení, pokud se zadaří a přijde objednávka, pak i zabalení a odeslání balíčku. A čas rozhodně není nafukovací, protože ...
Za třetí - nejsem už žádná dorostenka. Všechno, co dělám, mi trvá tak nějak stále déle a déle. Nebo že by jen čas začal zrychlovat? O zdravotních problémech raději nemluvím ...
A za čtvrté - snažím se řídit heslem "Ani zrno na zmar". Prostě a jednoduše miluji upcyklaci. Zero waste je stále více mou součástí. Což se projevuje nejen v mé šité tvorbě, kde se snažím zužitkovat i ten nejmenší kousek látky. Stejně tak krabice, do kterých balím své zboží, jsou použité. Takže dost často dostanete svou objednávku třeba v krabici od kočičích kapsiček. Pokud v balíčku najdete plast, jsou to vesměs bublinkové folie, ve kterých mi přišlo jiné zboží. Z obalového materiálu kupuji jen lepicí pásku a provázek.
Vítejte tedy v mém malém virtuálním obchůdku, obchůdku se "značkou" Handmade by Jeane
Pokud ráda (případně rád - to abychom zůstali genderově vyvážení) bydlíte v příjemně sladěném domově a zároveň nechcete najít stejný výrobek u kamarádky nebo sousedky (která Vás tak ráda pomlouvá), pak jste tu správně.
Najdete tu ubrusy, ubrousky, prostírání, podkafíčka, košíčky či polštářky. Čas od času i přehozy či deky. Většinou šiji patchworkovou metodou.
Pokud se mi podaří sehnat papírové ubrousky s podobným motivem, pak se snažím do sady uplést z pedigu též košíky, podnosy nebo nosiče na kořenky.
Šiju též kosmetické taštičky, obaly na kapesníky, intimky nebo brýle, nákupní tašky, stahovací batůžky pro děti i ty již odrostlejší. Nebo čepice, nákrčníky případně štuclíky pro děti.
Vše tvořeno s láskou, v nekuřáckém prostředí, značnou část trvání mé handmade tvorby také za vydatné podpory kočičích alergenů zodpovědných za řádnou výstupní kontrolu. O tu se starala mourovatá kočinda Mimi, kočičí dáma v letech a tedy občas malinko nevrlá. Našla jsem ji jednoho chladného listopadového večera jako mrňavé, hladové kotě plné klíšťat před panelákem a přinesla domů. Později se k ní připojil zrzavý kočičák Alex. Oba čistokrevní jedinci plemene česká kočka sídlištní, oba narození mezi paneláky.

Dnes už se oba prohánějí v kočičím nebi (kde na ně čekali další dvě kočindy, dva kočičáci i westí slečna, kteří taktéž prošli mou domácností). Mimi odešla v necelých dvaceti letech, Alex to zabalil už ve čtrnácti.
Po čtyřiceti letech společné domácnosti se zvířecími miláčky jsem se rozhodla, že další už opravdu nechci. A to zejména díky místním veterinářům, kteří fakt nejsou vstřícní. Povětšině nezvedají telefon a na jejich stránkách najdete větičku Nové klienty nebereme.
A tak se učím žít bez kočičích alergenů. Má to jednu výhodu, nejsou už všude kočičí chlupy, neuklízím rozbité talíře. Jen to vrnění a tulení mi stále chybí.
Kromě šití a pletení z pedigu jsem sortiment obohatila též například o mé autorské fotografie ©Photo by Jeane. I když o autorskou fotografii v době umělé inteligence upadá zájem.
Také možná přidám korálky, kterým jsem se vyhýbala z jednoho prostého důvodu - strašně moc se líbily kočkám a já nechtěla riskovat, že je (korálky, ne kočky) budu spíše sbírat po zemi než používat k tvorbě přívěsků nebo dekorací.
A když už tu byla řeč o umělé inteligenci. U mě v obchůdku určitě nenajdete obrázky, které vytvořila AI. Myslím si, že se to moc neslučuje s handmade tvorbou. I když přiznávám, že se s AI radím třeba o klíčových slovech nebo jaká slovní spojení vložit do popisu zboží, aby se to líbilo AI vyhledávačům.
Již od malinka jsem stižena rukodělnými pracemi.
Jako osmiletá jsem se pustila do pletení na panenky, pokračovala šitím a vyšíváním.
Když se narodily dcery, oplétala a obšívala jsem je od hlavy k patě, kupovala jsem jen boty, punčocháče a spodní prádlo.
A když vylétly z hnízda, vrhla jsem se na další tvořivost, např. decoupage, mozaiku, malování na trička, nejvíce mě však chytil pedig.
V poslední době pedig nahradila další závislost a to patchwork.
Rukodělné práce mě maximálně uklidňují.