Mystik

   Už jako dítě jsem ráda vyráběla různé udělátka a Výtvarná výchova byl jeden z mých nejoblíbenějších předmětů. Hlavně v době, kdy naší učitelkou byla mladá slečna na praxi, která nám ukázala, že školní "výtvarka" může být i zábava, když odhodíte štětec a použijete vlastní prstíky.

   Pár let na to mi tetička ukázala pro mě naprosto neznámý svět ubrouskové techniky - Decoupage. Hodně mě to nadchlo. Do té doby jsem ani nepomyslela, že by se s obyčejným ubrouskem dalo dělat víc, než utřít si upatlanou pusu po jídle. :) Mé první dva obrázky neměly moc fantazie. Vlastně jsem jen použila po celé ploše krakelovací lak. Ale potom jsem začala přemýšlet, co dál. Přeci to neskončí tím, že všechny obrázky co udělám, budou jen popraskané rámečky s ubrouskovým motivem vně.

   Postupem času jsem začala objevovat další techniky a postupy. Inspirace je všude kolem nás, jakož i materiály pro výrobu. Mám ráda spoustu věcí, ale v top ten se o první místo dělí knihy a náušnice. :) Začala jsem si vyrábět náušnice ze všeho, co jsem našla po domě, na zahradě a v dílně svého táty, který toleruje, že mu sem tam něco zmizí (pravděpodobnější bude, že si v tom nepořádku ani nevšimne, když něco chybí :)).

  Jeden čas jsem koketovala s korálky ve všech formách ( náramky, kytky, zvířátka, stromečky...), ale potom jsem dostala sadu barev na textil a na sklo. 

V nedávné době jsem zase objevila pro mě do té doby zcela neznámý svět Enkaustiky. A opět mě překvapilo, že žehlička není jen na zmuchlané košile a voskovky nepatří jen do dětských ruček.

   Chci se s Vámi podělit o pár svých "dílek" a doufám že se Vám alespoň některé budou líbit. Já se těším co přinese budoucnost a nemůžu se dočkat, co dalšího mě překvapí. Miluji překvapení. Vždyť jak pravil Albert Einstein: "To nejkrásnější, co můžeme zažít, je tajemno. To je zdroj všeho pravého umění a vědy. Ten, komu je tato emoce cizí, kdo sám už nedokáže žasnout a strnout v němém údivu, je prakticky mrtvý."