Klae

Mě vždycky bavilo šít, zdobit se, být pořád a neustále v něčem jiném. Být jiná. (Maminko moje nejdražší, dodnes se Ti omlouvám za ty Tvoje svatební šaty, co jsem Ti zničila, za tu stříbrnou spodničku, ve který jsem už jako v minišatech zářila na diskotéce.)

Teď už tolik nešiji, ale zdobit se zdobím dál a hlavně bych chtěla zdobit vás. Zdobit vás jedinečností, dotvářet vaše image, pomoci vám vystoupit, cítit se vyjímečně...Vy...Vy musíte mít jen tu odvahu. 

Dnes už jsem mámou. Času na tvorbu už tolik není, ale o to je najednou více nápadů. Všechno si to musím zapisovat, mám na to takový speciální notes, nedám ho z ruky, chápete to. Ti, co netvoří podle už daných návrhů a šablon, moc dobře ví, že zapisovat si nápady je základ. 

A ti, co si takhle zapisují své nápady, moc dobře ví, čím celý proces výroby originálního a jedinečného ČEHOKOLI, bude procházet. U mne začíná většinou nákresem, rozložením materiálu, počítáním materiálu, laděním barev, dokupováním, koukáním se, hledáním nejkrásnějších kombinací, přemýšlením, rozjímáním, rozhoupáváním se odkud začít. Když začnu, je to radost, euforie, LÁSKA! Ke každé mojí tvorbě však patří i přetržená nit, nechtěný uzlík, špatná velikost nebo barva materiálu, pak také může dojít i k poškození, nebo k naprosté nelíbivosti. V nejlepším případě se rozhodnu ke kompromisu, k párání nebo k dokoupení toho správného materiálu, v lepším případě dojde k odložení na později, na jindy, v nejhorším případě odložením na nikdy, roztříháním, zničením, k pláči... nééé, pláč snad ne, i když někdy to mrzí dost. Někdy se to zkrátka nepovede na první pokus. Ale mě to neodradí.

Jsem samouk, pečlivka, tvrďas. Má tvorba je plná emocí. 

Potěšte mnou sebe nebo druhé a já Vám mohu slíbit, že se budu na vás naparovat, zářit do světa a křičet "To čumíš co!"

Klae

Petra Zákoucká (za svobodna Klášterková)