petra.kosiky

Ahoj všem. Mám potřebu napsat něco o sobě, aby to celé dávalo smysl. A pro koho je toho textu moc, tak třeba jen koukněte na moje zboží, nebo do fotogalerie. Díky za Váš zájem.

Jmenuji se Petra. Můj minulý profil jsem psala v roce 2014 a od té doby už hodně vody v Jizeře uplynulo, a tak píšu nový. Od podlahy.

Už sedm let sleduji dění na fleru. Dozvěděla jsem se o něm od tehdy čerstvé maminky, byla z toho nepřeberného množství nápadů prezentovaných na fleru nadšená, to snad ani nejde jinak. Dneska mám už taky dětičky, Anežku berušku první a Vítka žížalku druhého. 

Narození dětí toho mnoho změnilo. Dneska třeba vím, že je dobré rekonstruovat dům před příchodem děťátka do rodiny. Jak totiž ten malý tvoreček roste, začne vyžadovat víc a víc času a na ty věci kolem ho tedy přiměřeně ubývá. Však ono se říkalo: Zasaď strom, postav dům a zploď syna. A ten syn je na konci velmi promyšleně...

Nicméně lecos zůstává a přítomnost dětí v našich životech ty pozůstalé aktivity různě modifikuje, dotváří, posouvá, inspiruje. Dvě vrbnice mám už od roku 2005, dorůstají, z tenkých proutků jsou už dávno poměrně statné vrby. Některé jsem musela dokonce už i vyřezat, poškodily je srny, nebo prostě neprospívaly. A jak vrbnice a děti dorůstají, řežu míň vrb po vesnici a věnuju se svému proutí. Z neloupaného proutí pak pletu koše - spíš hrubší, na dřevo, na houby, na jabka, ale taky ošatky, domečky pro pejsky a kukaně pro slepice a tak různě (něco mám vystavené ve fotogalerii). S proutky se u nás hospodaří celoročně - sklízí se od prosince do ledna (února), pak třídím, proutky musejí před pletením trochu (aspoň dva měsíce) odležet, pak pletu, tak do konce dubna, později už to nemá cenu - výrobky nejsou z málo pružného proutí tak pěkné. Letos jsem dětem upletla ze všeho, co zbylo, vrbový domeček. Líbil se i kočkám :-). Pruty nesuším ani neloupu. Nicméně co nezpracuju, poslouží jako tyčky k rostlinkám na záhonek, použiju na výrobu rohožky před venkovní vanu, silné pruty poslouží i k rajčátkům, slabší třeba na výrobu základu pro vánoční stromečky (dekorace ke dveřím), no a zbytek - na zátop. Mám proutí moc ráda, je to materiál snadno dostupný, naprosto místní, roste  mi na louce pod domem. Žádný transport, žádná práce nikoho třetího, jen moje vlastní. Vrbnice potřebuje obnovovat, chránit před okusem a vytloukáním (srnci), seřezávat, kontrolovat. O vrbách bych mohla dlouho vyprávět...

Děti jsou pro mě velkou inspirací. Přivedly mě k tématům, o kterých jsem neměla dříve ani tušení. Původ potravin, ovoce zeleniny, masa (u jídla lecos začíná), šetrné zpracování potravin, mléko a mléčné výrobky (ano? ne?), cukr (ano? ne?), ..., kontaktní rodičovství (šátkování, nošení dětí, společné nocování, snaha o vnímání dětského světa),..., očkování (ano? ne? jaké?), respektující výchova, sebezvdělávání (nekonečný proces), ..., předškolní vzdělávání (Waldorf?, Montessori? jiné? jaké?), ..., jak to mají děti s hudbou? a jak s cizím jazykem?, ..., jsem dostatečně upřímná a chovám se dostatečně pochopitelně? ... Těch témat je nepřeberně. Proměňují se s časem, resp. věkem dětí a naším. A jak tak čas plyne, hrajeme dětem na školkových besídkách a zpíváme při putování za světlem a učíme se s nimi rytmus při společných zpívánkách, organizujeme tvořivé workshopy a farmářské trhy a férové snídaně a třeba i výstavu na stromech, a tvoříme, tvoříme, cokoliv, objevujeme odráždlo, koloběžku, kolo, klouzačku, lyže, koupaliště, a jedeme poprvé na zámek a do zologické a do muzea a do kempu a na vandr a do skal a vlakem a autobusem pro brášku a na vodu na lodičkách a k moři vlakem a k dědovi autem...

A všechno se to tak nějak doplňuje a navzájem přizpůsobuje, životní rytmus, zájmy moje i ostatních členů rodiny. Dál se věnuju vrbám, našim třem kočičkám, zahrádce, zkoušímvypěstovat nějakou zeleninu, obdivuju ty, kdo to umí, pěstuju, suším a zpracovávám bylinky, sbírám, suším a zpracovávám divoké rostliny na loukách v okolí, zavařuju, učím se péct a vařit, vyrábím marmelády a sirupy, šiju, ráda šiju, šiju dětem povlečení a polštáře, Anežce oblečky na panenku a sukýnky, šatečky, občas něco na sebe, taky tašky na nákup i pro radost, šiju, šiju, ..., tvořím z různých přírodnin a taky z korálků, drátků a papíru, vyrábím různé dekorace, často podle ročních období (teď aktuálně budeme potřebovat druhý adventní kalendář), objevuju doma na půdě staré hračky a pokouším se je znovu oživit, třídím oblečení ze svého dětství na použitelné a dosloužilé, recykluju všechno možné všemi možnými způsoby (to by taky bylo téma na samostatný článek), ráda píšu, běhám a koukám na západ slunce... Je toho hodně co mám a dělám ráda. 

Rodičovská dovolená pomalu končí a tak se učím, abych se mohla věnovat práci, která mě baví. Relaxuju tvořením, sportem, hudbou, pobytem v přírodě...

A ráda se s Vámi o kousek toho svého světa podělím. Snad se Vám bude něco z mých maličkostí líbit. A kdyby tu ještě (nebo už zase) nebylo nic vystavené, nahlédněte třeba do mé fotogalerie, kde mám lecos ze svých výrobků zdokumentované. Budu ráda, když Vás moje výrobky zaujmou, či inspirují. Budu taky ráda za jakékoliv komentáře a reakce – tvořivý svět a lidi v něm se s mým z velké části překrývá.

Díky a mějte se podle Vašich představ.