Keramika Majabka

Pro mne je keramika kouzelná a mám ráda tvoření, kdy nevím, co vlastně vznikne.. nechávám to rukám, momentální náladě a rozpoložení mysli. Vkládám svůj -  "občas (teda většinou) naivní" -  optimismus do hlíny a s napětím očekávám výsledek. Není to žádná strojová výroba a občas si hlína dělá co chce, takže kdo u mne hledá přesnou geometrii, mohl by býti zklamán. Každopádně mým úmyslem je rozdávat radost a optimismus. Moje keramika má kousek mé dušičky i mého úsměvu.

Přeji hezký pohodový den, mé jméno je Marie Bartová a vítám vás ve svém keramickém světě. Lásku ke tvoření a zkrášlování čehokoliv jsem získala už jako malá holka. Klasika.. Maminka mne zasvětila do základů různých ručních prací, šila jsem na panenky, později na své děti a jejich panenky, vymýšlela jsem pro ně látková zvířátka. Ráda jsem si kreslila, ale nejvíce jsem se zakoukala do tvorby z keramické hlíny. Za což se přičinila má paní učitelka na základní škole. Po základce jsem neměla možnost v tvorbě pokračovat. Přišly děti, rodinné radosti i starosti. Teď už děti vyrostly, osamostatnily se a já jsem se vrátila ke svému dětskému snu. Je to už několik let, co jsem začala  navštěvovat  keramický kroužek v Domě dětí a mládeže v Astře ve Zlíně. Jak kolegyňky rády říkají, tam na kopečku Jižních svahů. Holčina, která nás vedla, odešla na mateřskou dovolenou, já po ní převzala pomyslné žezlo a už jsem zůstala. Máme skvělý kolektiv a stále se rozrůstáme.  A já si pořídila pec i domů. V roce 2015 jsem měla tu čest, účastnit se mezinárodního uměleckého  sympózia na Slovensku na téma "Odtlačme si svoju históriu". Skvělá zkušenost. Setkala jsem se tam s milými lidmi a umělci z různých koutů světa. Sešli se tam malíři, sochaři, keramici, vládla příjemná atmosféra. A navíc jsem získala ocenění osobně z rukou tehdejšího pana prezidenta Slovenské republiky, což byla pro mne velká čest a výzva.