Tráva má tak málo na práci - říše prosté zeleně jen včely se tu baví, motýli sedí zasněně.
Čeří se po celý den k písním, jež nese větru vání, v náruči slunce chová, před každým se sklání.
Jen perly celou noc navléká rosu a má tak jemné vychování - i kněžna vedle ní je obyčejná, než by se člověk ohléd za ní.
A i když umírá - do vůní tak božských pak se promění, jak vůně nardu který vadne, či k spánku uložené koření.
Tráva má tak málo na práci, když odsnívá den za dnem ve svých vzosných senících - jak krásné je být senem.
Emily Dickinsonová





