ska.ka

Už v dětství jsem měla pocit, že výtvory z výtvarných a keramických kroužků nemají takové využití jako ručně nabarvené tričko. S kamarádkami jsme experimentovaly a měly radost z překvapení, které nám barvy na tričkách většinou udělaly. Jednou za čas jsem vždycky prošla doma skříně a vždy se našlo nějaké old school tričko, které se těšilo na své oživení. Dostalo nové barvičky a mohlo zase být pár let s námi na světě. Spoustu věcí podobně potřebuje obnovit, aby je někdo nevyráběl jen pro krátký rozmar jiných lidí. Naposled to třeba odnesl starý gumový míček po bráchovi, z kterého se stal květináč.. ale to už je vyšší forma znovunarození. Tričko je většinou i po druhé opět tričkem, ale má ducha i nový život.

Tak jako mně dělá radost vyhnout se každodenním povinnostem, nabarvit pár triček, nechat je uležet a pak je většinou jinou technikou dokončit, věřím, že tento kruh radosti se u Vás uzavře, když něco dostane další smysl. 

Vaše Kamča