Ale kdybyste snad ze strachu hledali jen pohodu a rozkoš lásky, pak by bylo pro vás lépe, kdybyste přikryli svoji nahotu a odešli z mlatu lásky do jednotvárného světa bez střídání ročních dob, kde se budete smát, ne však celým svým smíchem, a kde budete plakat, ale ne všemi svými slzami.

Láska dává jen ze sebe a bere jen ze sebe.
Láska neovládá, ani nechce být ovládána. Neboť lásce postačuje láska.

Milujete-li, neměli byste říkat: V mém srdci je Bůh, ale spíše byste měli říci: Jsem v srdci Boha! A nedomnívejte se, že můžete usměrňovat běh lásky, neboť láska, uzná-li vás toho hodným, bude sama řídit váš běh.
Láska nemá jiné přání než naplňovat sebe samu. Ale milujete-li a musíte-li nezbytně mít nějaká přání, pak ať jsou to tato přání:
Roztát a být jako horská bystřina, zpívající svou píseň noci.
Poznávat bolest z přemíry něhy.
Být poraněn svým vlastním pochopením lásky a krvácet dobrovolně a radostně.
Probouzet se za úsvitu s okřídleným srdcem a vzdávat díky za další den lásky;
odpočívat v poledne a rozjímat o extázi lásky;
vracet se večer domů s vděčností a pak usínat s modlitbou za milovanou bytost v srdci a s písní chvály na rtech."

Chalíl Džibrán~Prorok~o Lásce