Vánoční detaily
Když jsem byla malá milovala jsem babiččina linecká kolečka plněná rybízovou marmeládou, navrch ještě politá cukrovou polevou s vůní nastrouhané citrónové kůry. Babička už nežije a nikdo jiný neumí udělat úplně stejná linecká kolečka, ale v tom je ta krása. Svět je stále v pohybu, vše je proměnlivé, jiné, nové a neopakovatelné. Svět stále skýtá nepřeberné množství neuvěřitelných možností k neustále novému objevování... Něco se však stále opakuje a určité věci se mi neustále vybavují v paměti, ač už je ani sama přesně neumím pojmenovat, ani definovat odkud ty pradávné vzpomínky pochází a ze kterého období pramení. Všechny ty sladké vůně těsta bobtnajícího v teple rozpálené trouby, kuchyně provoněná perníkovým kořením, na vzduchu rychle tuhnoucí bílková poleva na zdobení perníčků, na radiátorech rozložené pečící papíry a na nich pomalu schnoucí plátky pomeranče. Plamínek svíčky na adventním věnci připomíná jak rychle kvapí čas příprav a těšení. Vánoční hvězda v teple jemně kroutí své lístky hned vedle tmavě nachového bramboříků a ještě nerozkvetlých konvalinek, které vystrkují své dlouhé stonky z mechem utěsněného hliněného květináčku. Ze jmelí odpadávají scvrklé kuličky, občas některá žbluňkne do mísy s vodou stojící na stole. Na hladině se pohupují malinkaté skořápkové lodičky a dohasínajícími plamínky. V chlebníku se blaženě uvelebila vánočka plná křupavých oříšků, šťavnatých rozinek, posypaná strouhanými mandličkami a dosyta pocukrovaná závějí moučkového cukru. Všechny tyhle drobnosti, detaily, podstatné nepodstatnosti mi připomínají jak ráda mám tenhle čas. Závitky skořice se louhují ve svařeném víně, jež klokotá v kastrůlku na plotně. Když se podívám zblízka do odrazu, co zrcadlí vánoční kulička pohupující se na větvičce voňavé jedle, vždy se zasním...