Kobza

Kobza vyrobená ze smrkového dřeva (luby a přední deska, tedy rezonanční části) a z jasanového dřeva (hlava, kobylka a hmatník) Kovové struny jsou laditelné pomocí ocelových kolíků. Třicet tónových pražců je vyrobeno z mosazi. Dřevěné části jsou lakovány.

Kobza je starobylý tradiční hudební nástroj, jehož zdvojené a ztrojené melodické hlasy doprovází několik (v tomto případě čtyři) nižších hlasů bordunových různé hloubky. Tónickou kvintou tak tyto doprovodné hlasy upevňují vzniklou durovou nebo mollovou tóninu. První skupina tří strun znějících v unisonu tvoří diatonickou škálu, kterou doplňuje o chromatické tóny skupina dvou strun laděných rovněž v unisonu. Nástroj je svými rozměry 59 x 7,5 x 6 cm předurčen pro ladění "C", ale je samozřejmě možné jej i celkově podladit či nadladit. Je možné zhotovit kobzu větší menzury v hlubším ladění "G" a také s různou volbou materiálu tvrdých dřevěných částí (ořech, akát, švestka, jabloň apod.) a různou povrchovou či barevnou úpravou.

Kobza v živé lidové kultuře přežila až do první poloviny 20. století (zejména v Beskydech) i když v dřívějších dobách se na ní u nás hrávalo vlastně všude; o tom svědčí ostatně slova některých písní. Jako doprovodný nástroj ke zpěvu či k jinému nástroji, nebo i pro sólovou hru, se u něj uplatňovala technika trsání přes všechny struny seříznutým husím brkem. Ani melodické struny se nemusely vždy tiskout pomocí prstů k pražcům, jak je obvyklé, ale mohly být rozeznívány i posunem dřevěného kolíčku po hmatníku.