Míša Duschková / Veselé barevnosti

Čím víc barev, tím víc nad věcí. Věnováno těm, kteří už nad věcí jsou a těm, kteří tam dříve či později také budou.

"Být" - infinitiv slovesa vyjadřujícího samotnou existenci. Unikátní nadrozměrný stav Universa. Důkaz "Boha" a jeho Lásky.

"Nad" - v trojrozměrném chápání prostoru se jedná o předložku upřesňující aktuální polohu vůči vztaženému. Vyjadřuje polohu minimálně o jednu úroveň výš.

"Věc" - jakási metafora pro materiálno. Hmotné statky a majetky. Předměty, ke kterým se svazujeme pocity vlastnictví. Mnohdy tak činíme velmi usilovně a urputně. Svojí vlastní hodnotu posuzujeme podle údajů na bankovních účtech, zápisů v katastru nemovitostí a grafů na trzích s akciemi a komoditami. Pro mnohé se pocit vlastnictví stal životním smyslem a cílem snažení.

Moje prababička byla moudrá a skromná žena, která si prošla opravdu lecčím. Narodila se a vyrůstala na území, které bylo opakovaně podmaňováno okolními národy, její vlastní národ a kultura nikdy nebyl uznán. Poměrně brzy přišla o maminku, zažila obě světové války, přežila svého syna a pochovala milovaného manžela. Jednou prohlásila, že jediná hodnota, kterou jí nikdy nikdo nemůže vzít, je její vlastní víra a to, co má uvnitř sebe. Moc dobře vnímala, v čem spočívá zázrak žití a co je obsaženo ve slově "být". Z jejích úst to nebylo prázdné povrchní plkání a žvanění někoho, kdo tvrdí, že na sobě pracuje.

Teprve s odstupem času a s rostoucím věkem vnímám, co tím chtěla říct a jak moc měla tahle ženská pravdu. Hodnota bytí není v materiálnu. Bláhový ten, kdo jí jinde nevidí.

Právě proto "být nad věcí". Posunout svojí jedinečnou existenci nad úroveň materiálních hodnot a otevřít se nekonečným možnostem světa Lásky.