aialik

Příběh s dobrým koncem

   Prázdná duše vyšla z buše, vyšla z pralesa. Prohlásila: "Promiňte..." a vydala se na turisticko-myšlenkový pochod. Po jejím odchodu se na sebe všichni podívali. Lampičce přeběhl mráz po zádech, hřeben měl v očích strach. Co bude dál?

   Květina se zvedla a udělala pár kroků k oknu. "Měli bychom něco udělat, pomůžete mi?"

   "Ano!", zaznělo jednohlasně.

    "Dobrá, každý tedy sežeňte něco dobrého a za hodinu se tady sejdeme. Nebude to jednoduché, ale my to zvládneme. Tak do toho!"

    První se vrátil koberec s trochou něhy, hned za ním lampička s teplým světlem. Chvíli po nich přiběhla židle celá naložená přátelstvím. Pak gauč plný lásky. A hřeben  přinesl ryzí štěstí. Všichni netrpělivě čekali, s čím přijde květina. Zdálo se, že čas ubíhá čím dál pomaleji. Najednou se potichu otevřely dveře a v nich stála květina a pevně držela tu prázdnou duši. "Honem, naplňte ji!"

   A tak se z prázdné duše stala dobrá bytost. "Děkuji vám, děkuji vám všem. Tolik jsem se bála otevřít oči a ještě víc srdce, ale vy jste mi ukázali, že to jde. Ještě jednou děkuji!"

Vítejte všichni zvědavci :-)

V mém obchůdku najdete všechno možné, od normálností až k podivnostem. Tak ať se vám tu líbí!

 Něco málo o mě:

Začínala jsem s pastelkami. Pak to pokračovalo nitkami, látkami a knoflíky. Lisovaným listím, kaštany, skořicí, vlašáky a buráky. Drátky a korálky, smaltem. Co bude následovat, to si opravdu netroufám odhadnout!