Svůj první tkalcovský stav jsem dostala na Vánoce, když mi bylo 9 let. Bavilo mně tvořit a proměňovat barevné nitě v kombinaci čehosi krásného, co se ve výsledném procesu proměňovalo v látku....vyrůstala jsem v umělecké rodině, a to mně samozřejmě ovlivnilo a nesmazatelně se vrylo do mého životního postoje, nastavení a vlastně i osudu. Setkávala se u nás celá pleyáda výborných umělců, moc ráda vzpomínám povídání s panem Horníčkem, laskavého Radovana Lukavského i rozvernou Stellunku Zázvorkovou.
Umění jsem nikdy vlastně neopustila, později jsem studovala umělecké školy v Praze i v ve Francii v Nantes. Dnes mám tkalcovské stavy čtyři a na svém kontě mám několik výstav v České republice i v zahraničí.
S pokorou a respektem k tradici i řemeslům našich předků pokračuji originálním způsobem jak v tvorbě, tak v předávání živého odkazu dalším lidem. Vytrvale usiluji o rozšíření podvědomí o zpracování a pěstování lnu. To vše směřuji k tomu, aby svět byl laskavým místem k tvoření a oplýval hojností a radostí.