atilibats

Jsem člověk, který když se pro něco nadchne, tak světelnou rychlostí. Stejně tak to bylo i s mým nápadem malovat. V roce 2011 jsem se rozhodla, že budu umělec. Odpoledne po práci jsem běžela do papírnictví a tam jsem pořídila sadu školních olejových barev, dva štětce, terpentýn. Pod vlivem terpentýnu vznikala má první veledíla, která mi všichni dost nesoudně chválili. Tím ve mně utvrzovali moje odhodlání.Pak přišlo období linorytu. A zatím poslední akcí byla koupě akvarelových barev. V listopadu 2017 jsem si koupila sadu vodovek a abych to opravdu prozkoumala, ušila jsem na sebe bič. V hlavě se mi zrodilo, že budu celý měsíc malovat, každý den jednoho opeřence. Moje sebedisciplína se vyšplhala k vrcholu a opravdu jsem to vydržela a dokonce mě to bavilo. No a od té doby si dělám takové osobní výzvy. Lesní, podmořská, africká, psí a teď jsem u broučí. Akvarel mě uchvacuje, je to alchymie. Různé papíry, pigmenty, víc vody, míň vody. Kulaté štětce, hranaté štětce. Prostě vás to buď nechá v klidu, nebo úplně pohltí :-) A já jsem teď pohlcena, můžete být se mnou, budu ráda. Bára