Bedýnka tato archivační založena byla, by třístou devátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Sváteční návštěva vzpomínková. V kročejích Mistrových putujeme krajem jeho rodným, zdravíme místa jeho nejmilenější. Cestou do domu jeho rodného procházíme přesně po třinácti měsících pod březovou klenbou státem chráněného stromořadí Chvalinova a opět odnášíme si převzácné dojmy hluboké, kamínky těšivé i snímky plné barev, vůní a veršův podzimních (jichž přítomnost jest zajisté i z obrázku černobílého, nevonného a neozvučeného patrna).

Městec
(dosud nezařazena do žádné sbírky)

Míjíme Slavětín.

Po cestě lemují aleje,
uprostřed bledý stín.

Příčně křižuje
rameno Metuje,
Dolsko, Roztoky,
rozlehlé pláně luk.

Celému okolí vlají topoly,
do polí Nouzín,
v pozadí Březek -
smrkový les.

Potom už houpnutí
do vršku a MĚSTEC.

Má dětská kolébka,
má rodná ves.

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.