Bedýnka tato archivační založena byla, by pětistou padesátou třetí Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Ač byli jsme poutnictvo velectěné – přivandrovavší s námi nejvýznamnější svátek Chvalinův ve vesničce jeho rodné oslaviti – již tuze vzácným, ba kolosálním Ottovým pořadem naučným uctili, přec jen usnesli jsme se, že krom reprisových kusův v něm obsažených ráčíme nám všem ku poslechu ještě i premiérových veršův ottčinomilných dopřáti.
Nechť navěky žije Mistrova památka, hudba, poesie!

P.S. dne 1. července L.P. 2024
S úderem hodiny dvaadvacáté rozezvučel se Chvalinovým letním biografem seriálovým koloniální gong ohlašující vývěsku s aktualisovaným oběžníkem seriálomilským ku saisoně deváté.

Jsem svůj
z pásma Stařiček Janaček

Jsem svůj
a svůj chci být!

Nenajdu klid,
dokud se nevyznám
mému kraji.

Tu mě znají!
Věří v mé schopnosti.
V lidskost, bolest, smích.

V slzách i radosti
jsem jeden z nich!

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.