Bedýnka tato archivační založena byla, by dvoustou devadesátou třetí Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Ponořeni do vzpomínek drahých necháváme se unášeti hlasem, jenž byli jsme přesně před rokem a půl v tříkrálovém odpoledni sobotním naposledy slyšeli, když byli jsme si s mileným naším Mistrem mouder a šplechtův jeho (arciže nad kaštánky a kozlíkem) provždy naposledy užívali...

P.S. Zahleďte se s námi do vlídného kraje, do končin venkovskou prostotou a štědrostí oplývajících, kde byl se Mistr před devadesáti lety narodil.

 

Zpytuji krajiny
z pásma Stařiček Janaček

Zpytuji krajiny
mého žití.
Jsou ryty do srdce.

Zíravě svítí,
střídavě utěší,
než slunce zakloní
osudný mrak.

Mé pero - hbitý pták -
protíná rozhledy,
postřehy vzniku.

Nálady, nápady,
tvořivost.
Cítěné hodnoty,
dech lidu,
sílu okamžiku.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

 

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.