Čoko Ch.

Vítejte!

Proč Čoko CH., ptáte se?

Protože čokoláda pro mě hodně znamenala. Ale to už je dávno a nehodlám se k ní vracet. To raději vyvrhnu na Fler své výtvory a budu tvořit a tvořit a tvořit... ať si tomu každý říká co chce.

Už jsem trošku začala. Ráda pracuju se dřevem, mým snem jsou loutky. Nic nedělám raději než oblékám loutky a panenky. To dělám přibližně od doby, co jsem si všimla, že mám ruce a pořád mě to baví. Naštěstí mám tři dcery, takže příležitostí je stále dost:-)

O Coco jsem si přečetla v Přemožitelích času, když jsem se jednou zašívala na půdě. Ten obraz vytvoření něčeho z ničeho jen s pomocí nůžek, nitě a jehly, mě okouzlil. Je to silná pohádka. Pořád si na ni hraju.                               Naneštěstí (?) má vášeň nezůstala utajena a rodiče mě nechali vyučit švadlenou. (Jsem dámská krejčová, mimojiné - možná bych to neměla prozrazovat). Nikdy jsem neoblékala lidi a nepilovala řemeslo v průmyslu. Šiju však všechno, od nábytku po panenky... 

  Mám  ráda  módu ...

To je dost kontroverzní prohlášení od někoho, kdo žije v riflích a utíkáčku neurčité barvy, ale je to tak. Pořád přemýšlím o tom, co to vlastně ta móda je a nepřestává mě to fascinovat. Barvy, tvary, kontexty... do toho mám puzení tvořit a výsledek posuďte sami.

Recyklace   Možná někdy zkusím i jiný nový materiál než organtým. Zatím mám však za to, že nových hader je dost a svůj úkol vidím spíš v tom, dát nový smysl věcem, které tu už jsou.