Dana Flídrová

Hezký den,

jednoho krásného dne jsem zabloudila sem na Fler... a už tu zůstala a potkala tu mnoho krásných věcí, inspirací a hlavně lidí. Všem moc děkuji a držím palce!

Baví mě zkoušet nové, i netradiční techniky, kombinovat je, hrát si... Malování není mojí profesí, ale už si život bez tužky, štětce a barev, dláta, šroubků, laků, látek a... a... a.... nedovedu představit. To ale nejsem sama, co?? :-)))))) V poslední době mě baví i batikování a malba na textilu, dekorace skla, laškování se šperky... Jsou to sice různé věci, ale všude je použita především malba a myslím, že v malbě jsem to pořád já. Rozhodně jsem ráda, když někdo uvidí moje tričko nebo šperk, a pozná moji ruku. Nebojte se, jsou oblasti, kam vím, že nepatřím - neumím háčkovat, ani moc plést, šít... Když jsem na základní škole háčkovala tašku, měla jsem pocit, že důležité je hlavně utahovat - a vyšla z toho rohožka. Když byl syn maličký, začala jsem mu plést svetr ... také ho dopletla, ale on mezitím nějak vyrostl a místo medvídka se dožadoval obrázku lebky. Zkrátka, na tohle mám neposlušné ruce..., o to víc obdivuju ty, kdo to umí a mají dost trpělivosti.

Obrázky, které vznikly z toho, jak jsem si hrála s různými dřevěnými starými deskami. tak trochu 3D obrazy...Někde jsem zkusila aplikovat kus látky, blbla s tmelem,..no, nezůstal ladem žádný kus starého nábytku. Ten poslední obrázek je třeba na postranici od gauče, s připevněnou další deskou a jednou lištou ze starého rámu....

Tak vznikly např. obrazy Judita, Kelt, Vltavská tesknice... O tom, jak vznikaly a proč, o tom píšu dál...

Pokud udělám radost svými obrázky i Vám, bude to pro mě další dárek od života.

Cyklus "Shakespearovy Múzy" - Desdemona, Julie, Macbeth, Ofelie, Viola - olejomalby

V poslední době mě začala bavit i práce s materiálem, která mě nutí k většímu pohybu, aktivitě, dívání se at. Takže zkouším úpravu triček, batikování a  malování na textil, malbu na skle... To pokušení, něco zkusit, je obrovské, to napětí, co z toho vyleze, to taky... Ale vy tady stejně všichni víte, o čem mluvím, znáte to, jinak byste tady nebyli...:-)))

Galerie Na dvorku, 2010

Trochu o mně....:

Rodinné stříbro - portrét od Káji Saudka. Obrázek vznikl před lety, kdy jsem hrála amatérsky divadlo s PanDívadlem v Praze a bratři Saudkové patřili k našim fanouškům

Dana Flídrová

Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, pracuje jako redaktorka tiskovin v Národním divadle. Malbu studovala soukromě u prof. Jiřího Zemana během středoškolských studií a v samostudiu pokračovala i na vysoké škole. Pro Národní divadlo vytvořila několik plakátů či jejich návrhů (pro hostování primabaleríny Máji Plisecké, festival Česká témata na scéně Národního divadla, Dítě a kouzla, Louskáček,…). Občas se něco objeví na dalších plakátech či prográmcích...

Pro kostel sv. Martina v Kozojedech u Prahy vytvořila oltářní obraz (Sv. Martin a žebrák) a obraz Madona s dítětem. Obrazy byly vysvěceny r. 2000. Pro školu  Řádu sv. Voršilek v Praze vytvořila dřevěný triptych (olejomalby) Dvě cesty a jeden cíl (námět sv. Anděla z Merici a sv. Voršila).

Spolupracuje s řadou časopisů, pro které připravuje rozhovory se zajímavými osobnostmi z uměleckého světa  Je spoluautorkou dvou rozsáhlých knih o historii a současnosti budovy Národního a Stavovského divadla, samostatně vytvořila o těchto divadlech další dvě menší publikace. V roce 2008 napsala libreto a text pro komiks Nazdar, Národní divadlo! (spolupráce s výtvarníkem a autorem kreseb Jiřím Votrubou).

V roce 2000 nakladatelství Radix vydalo její knihu Roztančené pohádky, která obsahuje devět převyprávěných libret nejznámějších baletů (Labutí jezero, Louskáček, Kamenný kvítek, Coppélie,…). Knihu sama ilustrovala.

Spolupracuje na scénářích při společných projektech akad. malíře Jana Kunovského a primabaleríny Národního divadla Terezy Podařilové (např. tanečně-výtvarná performance Theatrum Mundi, která se odehrávala za nočního osvětelení na vnějších balkonech a balustrádě Národního divadla). Česká televize nyní dotočila televizní film Sirael, kde je spolu s Janem Kunovským spoluautorkou scénáře (tanečně-výtvarný projekt,téma: věčné hledání krásy a věčné, nekonečné putování malíře za ideálem krásy, za Múzou).

Protože moje práce je v divadle, nešlo nezkusit si portrétovat pár Mistrů, třeba při zkouškách. Bylo to už před lety, takže řada z nich už bohužel mezi námi není...

Poznáte je? (R. Hrušínský, V. Brodský, J. Kemr, L. Šafránková, D. Medřická, L. Geprtová, B. Rösner, M. Vančurová, R. Brzobohatý, J. Hlaváčová, D. Kolářová)

Jana Boušková mi zahajovala pár výstav a jsem moc ráda, že mi za portrét maminky svého muže, paní Medřické, nedala pár facek...

Galerie MAS, Sezimovo Ústí, KD Vltavská - s Janou Bouškovou, znovu Galerie Na dvorku, tentokrát rok 2008 - s kamarádkou Martinou, která mi pomáhá při instalaci výstav, a Milenou Steinmasslovou, která výstavu Světic zahajovala a odnáší si tu svou (sv. Zdislavu)

Výstavy

Řada kolektivních výstav (Valdštejnská zahrada, AMO – ocenění za malbu 1996,…)

1990 – Hluboká nad Vltavou, zámek Ohrada

1991 – Hluboká nad Vltavou, výstavní síň Obecního úřadu

Divadlo Pod Palmovkou, Praha 8

Divadelní klub FUTURUM , Praha 5

1992 – Budislav

1993 – Galerie Pegas Trade Depreso O. Kaisera a M. Dejdara, Praha

Smrčkův dům, Soběslav

1995 – Hluboká nad Vltavou, kulturní centrum Panorama

Hluboká nad Vltavou, prostory IPB

2000 – Hluboká nad Vltavou, kulturní centrum Panorama

2001 – Spolková republika Německo (Neustadt am Aisch)

Spolková republika Německo (Scheinfeld)

2002 – Francie (Gien)

2004 – Galerie MAS, Sezimovo Ústí

2005 – Divadlo O. Nedbala, Tábor

2006 – Divadlo O. Nedbala, Tábor (s J. Kunovským, N. Thileovou a D. Klimentovou)

2008 – KD Vltavská, Praha 8

2008 – Galerie Na dvorku, České Budějovice – Výstava „Mezi světicemi“ (společný projekt D. Flídrová – J. Klíma – J. Zeman)

2009 – Galerie Na dvorku, České Budějovice – Výstava „Moje světy“ (společný projekt D. Flídrová – J. Klíma – J. Zeman)

2010 - Galerie Na dvorku, České Budějovice

2011 - Divadlo Na kovárně, zámek, Poděbrady - spojeni s módní přehlídkou

Galerie Na dvorku, České Budějovice, 2010.

Při křtu knihy Roztančené pohádky - Vlastimil Harapes, DF se synem Jáchymem, kmotřičky paní Jana Preissová a Terezka Podařilová, 2000

Foto z poslední výstavy, Poděbrady, spojené při vernisáži s módní minipřehlídkou. Děkuji všem milým hostům, Mileně Steinmasslové, Vlastimilu Harapesovi, návrhářce Haně Zelenkové a malíři Janu Kunovskému  a také MOC dvěma kamarádkám z Fleru - Janě Pokorné a Ivaně Prchalové (podívejte se, jejich tvorba stojí za to!!), že mě přišly podpořit!!!!

A na co myslím, když maluji:

Každý z nás má v sobě celá staletí.

( Juan Gris)

Příběhy

„Mám velmi ráda příběhy. Dokonce si myslím, že bez příběhů by naše žití nebylo tím, čím býti má. Mám ráda příběhy, které se odehrály, které se odehrávají, které se odehrají, i ty, které se možná odehrát jen mohly. Ráda je poslouchám, ráda je čtu, ráda je vyprávím a nejraději si je představuji a maluji. Ne příběh samotný, ale jen jeho zlomek.

Ráda se vracím do snů. Nebo jen do chvilek, kde se v pavučině zaleskne rosa, já zavřu oči a snažím si tenhle malý obrázek uchovat v mysli celý den. Málokdy to dokážu.
Představuji si, že postavy i stíny se vracejí tam, odkud kdysi vyšly. Tam, kde snad mají svůj domov či skrýš. Domov znovunalezený, hledaný, či domov nabídnutý.
Mám ráda staré domy, stavby, které nás nutí přemýšlet, co se v nich kdysi odehrávalo či odehrálo. Stejně jako krajiny. Krajina pro mne není jen seskupením stromů, vody, oblak, země. Je to vždy dějiště čehosi. Příběhu, lásky, smutku, radosti, dějištěm něčeho velkého i dějištěm něčeho tak malého, že to sotva zanechá v kraji svou stopu. Ale já věřím, že zanechá. Kdykoli se dívám do kraje, snažím se vidět stopy příběhů.

Domy z legend, oleje

Mám ráda příběhy, které po léta ožívají v knihách, na jevišti, ve filmech. Tyto příběhy a postavy ožívají znovu a znovu proto, že je v nich cosi znepokojivého, co nás nutí o nich přemýšlet
Snažím se vidět stopy příběhů i ve tvářích, ve jménech, ve slovech. Protože každý člověk má ve své tváři Příběhy, Návraty – do dětství, do včerejšího dne, do minuty před… Dívám se a snažím se vidět. Někdy možná i vidím, ale jak to potom namalovat? Vracím se znovu k okamžiku Spatření, a pak zjistím, že jsem se vrátila s namalovanou postavou sama, kamsi do svého vlastního Včera.
A když si pak povídám s někým, kdo se dívá na můj obrázek, vidím, že se vrátil i on. Ne se mnou. Sám. Někam do svého světa, do svého příběhu, kam zase naopak nemůžu já. Mám z toho radost. Mám radost z toho, že on i já se máme kam vrátit a že máme zase odkud vyjít.

Šalamounova píseň písní, olej a kombinovaná technika

Proč..., olej

Brána času, olej a kombinovaná technika

Světlo života, olej

Čarodějka, olej

Před několika lety jsme se domluvili s dvěma kamarády a udělali výstavu na téma Světice (o tom už jsem něco psala maličko výš). Malovat třináct ženských tváří do rámů se mi nezdálo to pravé, tak jsem zkusila stará dřeva, jako u starých pravoslavných ikon... Z nápadu s dřevem potom vznikla i Juditka, Kelt a další obrazy. Třeba pro hotel Záviš na Hluboké (obraz Záviš a Kunhuta, nebo Podskalské mámení a Vltavská tesknice). Všechny tři posledně zmíněné a dost rozměrné obrazy jsou v hotelové hale a restauraci.

Svatá Barbora a Svatá Dorotka (tady jsem se vyřádila i s plenami, protože se jedná o patronku šestinedělek:-)

A nakonec můj oblíbenec, Záviš z Falkenštějna, a královna Kunhuta. Ti svatí nebyli už ani náhodou... Ale prožili asi krásný příběh, který žije dodnes... Kromě tří desek, jedné velké pravidelné a dvou menších nepravidelných, jsem použila i knihařské plátno a všechno, co mi přišlo pod ruku...

Děkuji, že jste dočetli až sem.A ještě jednu věc bych chtěla říct. Jsem moc ráda, že mi kamarádka řekla o Fleru. Je mi tu s Vámi hezky, je tu spoustu šikovných lidí a já nad jejich prací smekám. Ať mi někdo něco vykládá o konzumní společnosti! To by nebylo tolik šikulek (a šikulů), co nevydrží sedět se založenýma rukama:-))

Přeji ještě jednou nádherné chvíle s tvorbou!

Dana

PS: Zkouším to (všechno:-)) a pořád...), a nepovažuji se za kdovíjakého profesionála, tak vím, že to není dokonalé. U halenek si myslím, že je samozřejmostí, když si ji vyzkoušíte, a v případě, že Vám úplně nepadne, pošlete zpět ... Obrazy dodávám samozřejmě podepsané a s malou autorskou cedulkou, která je nalepená na rubu (u akvarelů snímatelným lepidlem, pro případné umístění v dalším rámu).