Dárky s příběhem

Jak je to dávno, kdy jsem jako malá holka snila v prostoru ticha a světla knihovny o své budoucnosti. Co bych chtěla dělat? S jakým hrdinou se ztotožnit? A jít v jeho stopách? Vytřeštěné oči dívenky hledaly po regálech svět, který byl tak fantastický, krásný a snivý.

Sny a touhy, psát knihy, kreslit, malovat dle svých představ. To, co zůstává v člověku skryto, nevysloveno. Poznat všechny krásy světa jako Jaroslav Seifert, mapovat prostor jako Jules Verne, vybičovat fantazii jako Vincent van Gogh a uchovat tajemství úsměvu jako Leonardo da Vinci. Odkrývat sebe sama, zároveň naslouchat tajemstvím, vnímat prostor a pak se svobodně vyjádřit pableskem momentu.

Ve vzpomínkách stojím u malířského stojanu, před očima monumentální architekturu špitálu v Kuksu. První velká srážka představ a reality. Stíny se dloužily v pozdním odpoledni a pískovcové sochy jako by létaly v rytmu Vivaldiho hudby. Postupně šlo vše samo, vznikaly příběhy slov, jež mají sílu a obrazy s vnitřním řádem, jakousi terapií vlastní duše.

Místa, kde jsem žila, mne ovlivnila něčím, co stále nosím v sobě. Opočno - kde jsem se narodila. Hradec Králové - kde jsem vyrůstala, studovala a laskala své první lásky i kroky k umění. Olomouc - vysoké učení a město duchovního prostoru, nový pohled na estetiku i filosofii. Most - s novým pracovním posláním učitele, ale i matky. Bizarnost obnažené krajiny, města strojů, vytvořeného z krabic. Zároveň místo, kde jsem našla přátele všech generací. Krátké pražské zastavení a nový, porevoluční vstup do univerzitního prostředí. Poříčany - budování vlastního ateliéru a nového životního stylu.

Když mi odešel manžel, blízký prožitek smrti mě změnil. Zestárla jsem o nesdělitelný pocit. Od té doby žiji přítomností, i tragédie má v sobě odlesk vzácné záře.

Kolín - nový impuls k životu a inspiraci. Návrat k bezelstnému a lehce naivnímu, zároveň zvídavému vnímání světa díky vnučce.

Mám svůj čas, který je relativní. Někdy nad ním vítězím, ale často jsem poražena. Dívám se do zrcadla a tvořím obraz svojí duše. Musím naplnit to ticho v sobě. Miluji let oblaků a svět, co mění barvy a tvary. Odhrnuji závěs za závěsem a vstupuji do dalších prostorů. Přichází kratičký okamžik radosti, tajemství. A to jsou příběhy, otisknuté v mé tvorbě.

PhDr. Jana Jebavá (*1953) se věnuje vlastní tvorbě v oblasti grafiky, malby, kresby i autorských textů. Její práce jsou zastoupeny v soukromých sbírkách po celém světě. Přednáší dějiny uměni a estetiky, je lektorkou vzdělávacích a kulturních pořadů v rámci rodinné agentury.