Semlelo se to asi takto: Člověk dělá rád koláže,jen tak pro sebe,pro známé a jak je tak ukazuje,někdo řekne: ,,Udělej mi také nějakou." ,,Tak jo" a zapomenu na to. Až jednou,nápad na placku. A když už tak pro všechny známé a naráz se placky rodí pod rukama samy od sebe.Ale co s tolika plackama?! ,,Poslat je do světa!",říká paní co už VÍ. ,,Tak jo." Jméno prodává.A po dlouhém přemýšlení je tu: GAŤE. Paráda,to ale už někdo má.Krátké přemýšlení: MORAVIA. ,,Proč proboha Gaťe?" A já na to:,,Nač tomu rozumět..."
Informuju o tom,že každá placka múže být také pěkně zabalená,až,nebojím se napsat,dárkově.A to takto: