Říká se, že co nám odejde ze života a pak se do něho vrátí, to tam má být.
•
Protvořila jsem se dětstvím až do zrádné puberty, ve které jsem slýchala cosi o tom, že "vyrábění" není dost moderní, a že nosit vlastní výrobky je známkou chudoby.
Trvalo vesmírně dlouho, než kolečka v mé hlavě zapadla zpátky na svá místa a já definitivně pochopila, že kreativita je bohatství k nezaplacení.
•
Když se ke mně tvořivost vracela, cítila jsem překvapivě silný pocit štěstí.
Vracela se ke mně pomalu, oklikou přes háčkovací období, a teď spolu mimojiné nejčastěji sedíme za šicím strojem.
•
Největší uspokojení cítím, když zpracuju materiál beze zbytků, ať už v kuchyni, nebo při šití.
•
Z těch největších zbytků šiju lněné nebo bavlněné utěrky, z menších kousků sešívám obaly na "frckovníky", a těmi nejmenšími odřezky, které by jinak skončily v koši, podsedáky plním.
A mám z toho všeho ukrutně dobrý pocit!
